Nerovnovážná činnost v levé a pravé části čelního mozkového laloku způsobuje divoké sny a noční můry. Hněv, vztek, strach, souboje a děsivé výjevy v nočních snech nastávají tehdy, když levá strana čelní hemisféry pracuje během spánku aktivněji než pravá. Vše totiž souvisí se schopností člověk v bdělém stavu ovládat své emoce, především hněv.
„V minulosti bylo dokázáno, že projevování hněvu v bdělém stavu souvisí s vyšší činností v levé části hemisféry, zatímco schopnost ovládat svůj hněv souvisí s vyšší činností v pravé části hemisféry,“ vysvětluje doktor Pilleriin Sikka z Univerzity v Turku.
Podle autorů tak tedy děsivé noční můry a emočně vypjaté sny souvisejí se schopností ovládat emoce i v běžném životě. Osoby, které dokážou lépe ovládat své emoce, a především ty negativní, vzácněji trpí nočními můrami a běsy.
Objevy by mohly pomoci při léčbě poruch spánku v závislosti na nočních můrách terapií zaměřenou na zvládání emocí v bdělém stavu.
Nejen u lidí
Noční můry jsou stále poměrně neprobádaným fenoménem. A tak není divu, že se o ně zajímají vědecké týmy z celého světa. Neurologové z New Yorku navíc tvrdí, že noční můry nejsou specifikem člověka. Trápí totiž také hlodavce. Laboratorní potkani a myši v noci sní o děsivých zážitcích uplynulých dní. A podle všeho jim to – stejně jako jiným savcům včetně člověka – pomáhá při tvorbě a konsolidaci dlouhodobé paměti.
V experimentálním výzkumu pak vědci zjistili, že když děsili hlodavce během dne, centra strachu se aktivovala v noci během REM fáze spánku. Tedy během snění byla opět aktivní, což nasvědčuje tomu, že potkan prožíval děsivý zážitek a měl noční můru. A podle sledování aktivity mozkových struktur právě tento proces pomáhá ukládat informace do dlouhodobé paměti.
„Aktivací amygdaly při snění jsme prokázali, že jejich vzpomínky nesestávají jen z informace, ale obsahují také emoce,“ tvrdí doktorka Gabrielle Girardeau v rozhovoru pro New Scientist.
Sledujte nás na sociálních sítích:
