Tvrdí se, že cukr obaluje nervy. Určitým způsobem na psychiku působí, protože člověka utlumí. Něco jako cukrový rauš je ale nesmysl, ačkoli na pár minut po konzumaci člověka vyšší hladina glukózy nabudí centrum závislosti, tělo se však prudkému přívalu jednoduchých tuků – navíc často doplněných tuky – začne bránit a zpracovávat je. Výsledkem je větší únava, malátnost, neschopnost jasně myslet, a nakonec i horší psychické pocity. Vědci z Berlína tvrdí, že mýtus o cukrovém rauši a lepších pocitech přispívá k epidemii obezity.
Lidé totiž věří, že když si dopřejí něco sladkého, bude jim líp. Jenže po konzumaci se cítí hůř fyzicky, tělo s nadbytkem cukru bojuje a zpracovává ho, takže fyzická malátnost a únava vedou ke zhoršení také psychického stavu. Nezřídka pak člověk sahá po dalším cukru a dostává se do začarovaného kruhu, který končí závažnou obezitou.
Cukr je droga. Doslova!
Celý mýtus o cukrovém rauši vyplývá z toho, že konzumace sladkých a tučných jídel krátkodobě stimuluje centrum potěšení a rozkoše. Jenže účinek je příliš krátkodobý. A navíc jako u drogy. Stimulace tohoto centra vyžaduje nakonec stále vyšší a častější dávky, aby došlo k účinku.
Konzumace pokrmů bohatých na cukry a tuky je náročná na trávení a zatěžuje inzulínový systém a udržování vyrovnané hladiny glukózy v krvi. Člověk se tak krátce po konzumaci takových pokrmů cítí fyzicky unavenější a malátnější. Což působí na psychické nastavení zhoubně.
Na množství nezáleží, líp vám nebude
„Konzumace sacharidů nemá prokazatelně žádné účinky na zlepšení nálady. Je jedno, kolik cukru člověk sní či čemu se po konzumaci věnuje,“ tvrdí autor studie doktor Konstantinos Mantantzis z Humboldtovy univerzity v Berlíně.
„Doufáme, že náš výzkum podpoří dlouho šířený mýtus o cukrovém rauši,“ uvedla spoluautorka studie profesorka Elizabeth Maylor z University of Warwick.
„Bohužel nápad, že cukr zlepšuje náladu, je podporován populární kulturou,“ dodává doktor Mantantzis, proč je boj s tímto mýtem tak náročný.
Sledujte nás na sociálních sítích:
