Onemocnění chřipkou každý rok v Česku potrápí statisíce lidí. Stále se ale najde velká řada těch, kteří tuto nemoc přecházejí či řádně nedoléčují. Tím, že nestráví několik dní v klidu na lůžku, ovšem riskují velmi vážné a život ohrožující komplikace v čele s chřipkovým zápalem plic, který může být až v polovině případů fatální.
Jaká další onemocnění může přechozená chřipka způsobit a jak můžete naopak průběh onemocnění zkrátit?
Na chřipku se i umírá
O chřipkové epidemii slýcháme každý rok, a tudíž máme pocit, že je to zcela běžná věc. Proto mnoho lidí zapomíná, o jak závažnou nemoc se může jednat. V chřipkové sezoně 2017/2018 bylo například dle Krajské hygienické stanice Středočeského kraje evidováno celkem 100 případů se závažným průběhem a 30 úmrtí, o rok předtím přitom bylo závažných případů jen 15 a úmrtí 7.
Vzestupný trend případů se závažným průběhem lze přitom pozorovat i v aktuálně probíhající chřipkové sezoně: podle Státního zdravotního ústavu bylo ke 31. lednu 2019 evidováno 116 klinicky závažných případů a 15 úmrtí. Vážným problémem je i fakt, že řada lidí chřipku přechází, nejčastěji proto, že by jim marodění způsobilo komplikace v zaměstnání. Neléčená chřipka, případně i viróza, však s sebou nese riziko propuknutí druhotných a velmi vážných onemocnění.
Co vám hrozí?
Chřipkový virus nezpůsobuje čistě jen chřipku, ale může svým působením odstartovat i další onemocnění.
„Mezi primární komplikace chřipky, tedy ta onemocnění, která způsobí přímo chřipkový virus, patří akutní zánět hrtanu, chřipkový zápal plic, zánět svalů, zánět srdečního svalu a zánět mozku a mozkových blan. V oslabeném organismu pak mohou nastat i komplikace způsobené bakteriální infekcí, například zánět dutin či středního ucha,“ vyjmenovává zdravotní potíže celostní lékař Bohumil Ždichynec.
Chřipkový zápal plic patří mezi jednu z nejvážnějších nemocí z výše uvedených, neboť pacienty přímo ohrožuje na životě a až v polovině případů končí smrtí. Velice závažný je i zánět srdce, takzvaná myokarditida, který může skončit až transplantací tohoto orgánu. Za posledních deset let přitom výskyt tohoto onemocnění roste, a to zejména u pacientů do 30 let – v této skupině narostl o závratných 60 procent.
Kdy rychle vyhledat lékaře
Pokud se tedy stalo, že jste chřipku či virózu přechodili, měli byste následně pečlivě sledovat svůj zdravotní stav. Pochřipkové komplikace se totiž samozřejmě ohlásí svými typickými příznaky. Zpozorujete-li je na sobě, rozhodně s návštěvou lékaře neotálejte. Například zánět srdce se projevuje bolestí na hrudi, dušností, sníženou výkonností a celkovou únavou či poruchami srdečního rytmu, ale třeba i nevolností a otoky končetin.
„Myokarditida se léčí antibiotiky, virostatiky a klidovým režimem. Zachytí-li se včas, není hospitalizace většinou nutná. Pokud se ale virus dostane až k srdečním chlopním, může zapříčinit jejich nedomykavost a pacient si pak ponese celoživotní následky. V některých případech pak zánět srdečního svalu může skončit srdečním selháním,“ varuje lékař Bohumil Ždichynec.
Chřipkový zápal plic je signalizován zejména úporným kašlem, při němž se nemocný dusí. Důležitá je u něj co nejrychlejší hospitalizace a intenzivní léčba. Kašlem se projevuje i akutní zánět hrtanu, který obvykle doprovází také ztráta hlasu. Pokud se zánět rozšíří na průdušky, trpí pacient též vysokými horečkami.
Imunita si pamatuje
Přecházení chřipky, a ostatně například i běžné virózy, je pak rizikové i v dalším ohledu. Naše tělo si každou prodělanou nemoc pamatuje a naše imunita je pokaždé, když onemocnění řádně nedoléčíme, oslabena. Stáváme se tak do budoucna nejen náchylní k dalším virózám a chřipkám, ale zaděláváme si tak na chronické potíže, kupříkladu se srdcem či klouby.
Těmto rizikům přitom můžeme jednoduše předcházet právě nepodceněním léčení.
„U chřipky a virózy je důležitý především klidový režim. Nemocný by měl odpočívat na lůžku, dbát na zvýšený přísun tekutin, čímž pomůže tělu vyplavovat toxiny, jíst jen lehkou stravu, aby zbytečně nezatěžoval trávení, a též zvýšit příjem vitamínů. Vhodné je též udržovat v pokoji, kde nemocný tráví většinu času, větší vlhkost, například rozvěšením mokrých prostěradel či jejich umístěním přes radiátory a pravidelně větrat,“ doporučuje lékař Bohumil Ždichynec.
Klidnější průběh nemoci a rychlejší zotavení může rovněž výrazně ovlivnit dobrý stav imunitního systému. Obranyschopnost organismu se přitom vyplatí posilovat pravidelně, kupříkladu pohybem na čerstvém vzduchu, vyváženou stravou nebo otužováním. Imunitu posílí také užívání kvalitních doplňků stravy.
Sledujte nás na sociálních sítích:
