S neustále se posouvající hranicí pro odchod do důchodu je téměř jisté, že naprostá většina žen stráví celou dobu přechodu ještě v zaměstnání. Projevy klimakteria však mohou zaměstnankyním velmi komplikovat výkon jejich povolání a vést až k frustraci z pracovního života.
Vzhledem ke stárnutí populace, a to i té aktivně pracující, je tedy nutné, aby se často tabuizované téma menopauzy otevřelo i na pracovní půdě. Dnešní firmy se o zdraví a pohodu svých zaměstnanců zajímají mnohem více než dříve, ženám v klimakteriu se tak od nich může dostat větší podpory. Starat se o sebe ale musí i sama žena.
Menopauza, tedy poslední menstruace v životě ženy, nastává dle statistik v průměru mezi 49. a 51. rokem života. Doba, po kterou se doprovodné symptomy objevují, je velmi individuální, průměrně činí kolem 4 let, avšak v extrémních případech může dle výzkumů trvat i přes 10 let.
Na co se připravit
„Nejčastější příznaky klimakterického syndromu zahrnují návaly horka a zvýšené pocení, změny nálad, snížení psychické i fyzické výkonnosti a častou únavu. Dále se žena v klimakteriu může potýkat se zhoršenou pamětí, nižší soustředěností, úzkostlivostí či i sníženým sebevědomím až depresí,“ vyjmenovává renomovaný gynekolog a sexuolog MUDr. Pavel Turčan.
Návaly horka přitom patří mezi nejrozšířenější příznak, podle studie americké North American Menopause Society trápí celé tři čtvrtiny žen v přechodu. U čtvrtiny žen jsou poté návaly natolik silné a časté, že jim značně komplikují běžný život.
Ještě větší nepohodlí a mnohdy i stres pak žena zažívá, pokud se s příznaky přechodu musí vypořádávat ve svém zaměstnání. A právě to je přitom situace, která se vzhledem ke stále se posouvající hranici důchodového věku jednou bude týkat naprosté většiny pracujících žen. Podle nové důchodové novely například žena se dvěma dětmi narozená v roce 1970 – tedy taková, jež nyní vstupuje do rozsahu průměrného věku nástupu klimakteria – bude moci odejít do řádného starobního důchodu ve svých 65 letech.
Čas prolomit tabu
Drtivá většina žen tudíž bude nucena potýkat se s příznaky přechodu během své pracovní kariéry, a to nejspíše po několik let. Pro mnoho z nich však bohužel přechod představuje stav, za který se stydí a o němž nemluví ani doma, neřkuli se svým šéfem či kolegy. V praxi se tak často stává, že žena v zaměstnání doslova trpí vlivem nepříjemných fyzických projevů, případně se potýká s horšími pracovními výsledky způsobenými únavou či zapomínáním. To vše pak nahrává stresu, který symptomy menopauzy ještě zhoršuje, či frustraci ze zaměstnání, jež může vyústit rezignací na kariérní postup nebo i odchodem z práce.
S tím vším lze ovšem bojovat již jen prostým otevřením diskuze o tomto tématu také na pracovní půdě. Dnes, kdy je v byznysové sféře trendem zaměření na zdraví a psychickou pohodu zaměstnanců, panují dobré podmínky pro to, aby se potřebami svých pracovnic v klimakteriu začaly firmy intenzivněji zabývat.
„Z lékařského hlediska prochází ženské tělo v menopauze změnami, jež jsou svou razancí a dopadem srovnatelné s těhotenstvím. Klimakterickým zaměstnankyním přitom určitě většina zaměstnavatelů neposkytuje takové úlevy jako těm těhotným,“ dodává MUDr. Pavel Turčan.
Nutno ovšem podotknout, že chyba není jen na straně zaměstnavatele, ale též na straně žen, jež o svých problémech a potřebách v tomto období zpravidla mlčí.
Jak může pomoci šéf...
Symptomy menopauzy mohou potrápit ženu na jakékoli pozici, obecně však v horší situaci budou ty ženy, které vykonávají profese s důrazem na fyzickou zdatnost, jako jsou kupříkladu policistky, hasičky či záchranářky, nebo takové, v nichž je nezbytné značné soustředění a dobrá paměť. Zmiňované návaly horka rovněž ve vyšší míře potrápí pracovnice, jež se musejí přizpůsobit přísným pravidlům oblékání, ať už z důvodů reprezentativních (požadavek na dlouhé rukávy, saka, silonky), nebo bezpečnostních (kombinézy, neprodyšné obleky, gumové rukavice, pokrývky hlavy a podobně).
Právě v oblasti dress code by tak zaměstnavatelé měli být ke svým starším zaměstnankyním ohleduplní a nabídnout jim lehčí alternativu pracovního oděvu nejlépe z prodyšných materiálů. Další úlevy ze strany zaměstnavatele pak mohou zahrnovat kupříkladu častější přestávky, dostupná hygienická zařízení s větším soukromím nebo flexibilnější pracovní dobu.
... a co můžeme dělat my samy
Samostatně může žena s návaly horka bojovat zvýšeným pitným režimem, častějším větráním v kanceláři a nošením vrstveného prodyšného oděvu nejlépe z bavlny či plátna. Náhlý nával pak lze zažehnat například i přiložením mokrého ručníku na krk.
Pocení a návaly horka lze mírnit i úpravou stravovacích návyků. Vhodné je nekonzumovat v pracovní době nápoje a pokrmy horké, ale již mírně vychladlé, dopřávat si lehčí jídla namísto vydatných, omezit kofein, alkohol, rafinovaný cukr a kořeněná jídla. Naopak se doporučuje zařadit více potravin bohatých na vápník a hořčík i více ovoce a zeleniny – konkrétně například borůvky, lilek vejcoplodý, a zejména pak okurku setou, jež napomáhá regulaci tělesné teploty.
Nejen proti návalům, ale i dalším četným projevům klimakteria pak výborně působí potraviny s vysokým obsahem fytoestrogenů, kupříkladu sója, cizrna nebo červený jetel, příznivý vliv má i mateří kašička. Skvělou prevencí proti projevům klimakteria je tak užívání doplňků stravy právě s obsahem těchto látek. U žen se silnými symptomy menopauzy se pak vyplatí zvážit také hormonální terapii.
