Komentáře k článku

To nejhorší už mám naštěstí za sebou. Bez žádného pochopení jsem pokračovala v pravidelné docházce do práce (velmi silné vzpomínky mám na poslední vydařené bezdešťové léto). Ale ani mě nenapadlo si říkat o nějaké zvýhodnění. Nezbylo nic než se sebrat a začít se trochu hýbat. Na sebe volná trika a košile, na podporu výživy Merilin, k pití bylinné čaje, ke schlazení teplejší sprchy (i když je to zlo, jsou lepší, aby návaly nebyly tak markantní) a citrusy prý ochlazují. :) Po pár týdnech Merilinu se dalo i lépe vyspat a si trochu sedlo - emoce, nálady, návaly, ... a hlava je pak také jinde.

No, a ještě by zaměstnavatel měl dělat úlevy když máte své dny, špatně se vyspíte, večer přeberete nebo se pohadáte s manželem. Zbláznili jste se, kdo potom bude pracovat ?

A jak můžeme pomoci s přechodem mužům? Jak známo andropauza začíná už ve 40 a trvá do 50 let. Muž ztrácí hormony, svalovinu, náladu, trpělivost, což je velmi depresivní. Poškozené sebevědomí si pak muži v přechodu dle svých možností vynahrazují pořizováním vnějších atributů jako nového sportovního vozu a mladé společnice, aby maskoval úpadek :D Co se přestat zaměřovat na ženy. Poraďme našim nebohým mužům a šéfům, co mají dělat. Říkejme jim, že jim jejich rostoucí pleš sluší, stejně tak i vana. V práci jim můžeme v rámci dress code něco odpustit. Například nechť mohou nosit kšandy a volnější oblečení, na němž se nerýsují koláče potu. Umožněme jim častější přestávky, aby mohli pravidelně a dle svých potřeb vykonávat hygienu.

Dobrý den! Přechod mám už díky Bohu za sebou, bylo to velmi nepříjemné a stresující odobí,potíže trvaly deset let. Pracovala jsem ve výrobě ve velkém horku a ty návaly,to bylo něco! Pokud se někde píše o problémech žen,tak vždycky jen o ženách v kancelářích,ty ostatní pracující ženy asi nejsou lidi všechno musí vydržet. A že by na ně někdo bral ohled? Kde to žijete!

S přechodem jsem neměla žádný problém.

Pořád mi u těchto článků chybí zaměření na ženy pracující ve výrobě či službách. Pokud pracujete ve výrobě a ještě ve stoje, žádná židle na obzoru, je to záhul i pro ženy mladé a bez zdravotních či jiných komplikací. Pořád je spousta neklimatizovaných hal, kde se pracuje v povinných montérkách a obuvi, i když se rtuť teploměru vyšplhá ke třicítce. Navíc spousta žen také pracuje venku, na polích, ve vinohradech, v sadech. Zdravotní problémy však s věkem mají i muži. Těžko prostatikovi na stavbě či v kabině auta. Tady by se snad mělo apelovat na hygienu práce, na odbory. Mnoho by mohli udělat i závodní lékaři. Vedoucím sedícím v klimatizované kanceláři je většinou jedno, jak je zaměstnancům, jen když plní normy.

Mám to za sebou už dávno. A v zaměstnání tenkrát? Žádné ohledy!