Lidé a jejich předci se miliony let vyvíjeli jako silně sociální savci. Společnost a její těsné vztahy jsou pro zdravý život tak nezbytné jako vyvážená strava, pohyb a dostatek spánku. Jenže moderní časy vytvářejí prostředí, v němž je řada jedinců společensky izolovaná. Život v osamění je velmi stresující a představuje pro oběhovou soustavu podobnou zátěž jako kouření či nezdravý životní styl.
Lidé, kteří žijí v osamění, jsou dvakrát více ohroženi úmrtím na choroby oběhové soustavy. U žen je riziko ještě o málo silnější.
Osamělost i mezi lidmi
„Osamění je dnes běžnější jev než kdykoli v minulosti a více lidí žije izolovaně. Dosavadní výzkum prokázal, že osamění a sociální izolace souvisejí s vyšším rizikem onemocnění na choroby srdce a mrtvice, ale vztah nebyl zkoumán také s ohledem na jiná onemocnění oběhové soustavy,“ tvrdí doktorka Anne Vinggaard Christensen z Kodaňské univerzity.
Lidé, kteří žijí osaměle či se osaměle cítí, i když kolem sebe mají společnost, třikrát častěji trpí úzkostmi a depresemi. Osamění ne vždy souvisí s tím, že člověk žije sám v domácnosti. Někdo žije sám, ale má bohaté společenské styky a osaměle se necítí. Jiný žije v domácnosti se členy rodiny, ale nemusí si s nimi rozumět a může se cítit osaměle.
Bez blízkých vztahů
To platí také pro domovy pro seniory, v nichž je sice mnoho osob, ale ty se můžou cítit osaměle, protože mezi sebou nemají blízké vazby.
„Osamění je silným rizikovým faktorem pro předčasné úmrtí, horší psychické zdraví a sníženou kvalitu života pacientů s chorobami oběhové soustavy, mnohem silnější rizikový faktor než žít sám v domácnosti, a to jak u mužů, tak u žen. Žijeme v časech, kdy je osamění mnohem přítomnější a zdravotníci by to měli brát v potaz,“ dodala doktorka Vinggaard Christensen na kardiologické konferenci v Dublinu.
Sledujte nás na sociálních sítích:
