Voda. Základní živina, na kterou všichni zapomínáme

Máte pocit, že žijete naprosto zdravě a každý výživový poradce by vám za váš způsob života udělil pochvalný puntík? Pak asi konzumujete velké množství ovoce i zeleniny, snažíte se obloukem vyhýbat rafinovaným sacharidům a dbáte o příjem bílkovin. Ano, tohle všechno je bezpochyby hezké a chvályhodné – ale co voda?

Není pití jako pití

Velkým a častým problémem moderní populace je chronická dehydratace. Odborníci na to se vztyčeným prstem výstrahy upozorňují dnes a denně s tím, že ideální tekutinou pro plnění pitného režimu je obyčejná voda. Jenže ruku na srdce - kolik lidí ji skutečně pije? Sortiment nealkoholických nápojů včetně džusů, šťáv, sirupů, sladkých limonád a energetických „nakopávačů“ je tak široký, že na obyčejnou bezbarvou „kapalinu“ z kohoutku kdekdo zapomíná. A v tom je právě ta chyba, zmíněné drinky s přidanými ochucovadly totiž nejsou nejprospěšnější. Ovšem voda, to je úplně jiné „kafe“.

Žízeň? Hazard se zdravím

Tělo dospělého jedince se skládá ze 60 % z vody. Věděli jste ale, že v případě našich ratolestí jsou čísla docela jiná? Organismus dítěte je vodou tvořen ze 70 %, u novorozence činí podíl této tekutiny ještě o 10 % více. Bez rozdílu věku se pak většina nachází v krvi, srdci, ve svalech, ledvinách i mozku, ale překvapivě také v kostech. To jen abyste měli představu o tom, že i mírná dehydratace může negativně ovlivnit fungování celého systému – a to jak vašeho, tak i vašich dětí. Kolik blahodárné tekutiny naši nejmenší vlastně potřebují? Není od věci si to připomenout…

Pitný harmonogram, co je podle tabulek

Experti jsou toho názoru, že to, jak je potomek starý, vypovídá o jeho denní spotřebě vody. Jednoroční dítko by tedy mělo vypít jeden šálek, dvouletí dva, tříleté tři a tak dále. U „mrňousů“ po desátém roce života by se každý rodič měl držet pravidla, že na každý kilogram váhy připadá 50 až 70 mililitrů vody. Co všechno je v sázce, když v těle zavládne sucho?

Únava, utlumené reakce a bolehlav

Dlouhodobý nedostatek vody způsobuje bolesti hlavy, ledvinové potíže, kožní problémy, únavu, nízký krevní tlak a hormonální nerovnováhu. U dětí se navíc objevují zpomalené reakce na různé podněty, podezřelá spavost, dýchavičnost, nepravidelný pulz i snížená produkce moči. Lékaři varují, že nejrizikovějším obdobím dětské dehydratace jsou první tři roky života. Chcete tomu předejít? Pak víte, co máte dělat – podávejte vodu sobě i svým blízkým!