Obecně lze prohlásit, že vztahy mužům i ženám prospívají. Tedy pokud jsou fungující. Život ve dvou je pak výrazně zdravější než život single. Ale neplatí to vždy a u obou pohlaví stejně. Muži totiž bodují vztahem se ženou více. A to proto, že téměř polovina z nich začne žít zdravěji. Celá čtvrtina žen si naopak vztahem s mužem pohorší s ohledem na skladbu jídelníčku.
Muži ve většině případů totiž mají horší stravovací návyky a konzumují méně zdravé potraviny. Ve vztahu se ženou si polepší, pokud ona začne rozhodovat o stravovacím stylu. Ale v sedmadvaceti procentech případů žena svůj vliv neprosadí a začne žít nezdravěji. Vyplývá to z nového britského průzkumu.
Pozitivní je alespoň to, že sedm z deseti žen se odmítá stravovat jinak ve vztahu než před jeho vznikem. Čtyři z deseti mužů se naopak nechají vztahem se ženou pozitivně ovlivnit ke zdravějšímu stravování.
„Ačkoli na počátku vztahu jsou lidé nadšení, protože jsou zamilovaní a všechno se jeví růžově, po letech si uvědomí, že právě změnou životního stylu s partnerem se začali stravovat méně zdravě,“ uvedla Vlatka Lake ze společnosti Space Station, která průzkum vypracovala.
Spolu proti demenci
Dlouhodobé fungující vztahy prospívají také našemu duševnímu zdraví. Podle neurologů z Anglie samota prokazatelně zvyšuje riziko onemocnění Alzheimerovou chorobou a dalšími typy demence. Manželství naopak riziko rozvoje těchto chorob snižuje o šedesát procent.
Podle autorů výzkumu trpí samotou více muži, protože oni obecně méně dbají na zdravý životní styl, když žijí sami. A právě zhoršené zdraví srdce a cév a také deprese ze samoty jsou největšími rizikovými faktory pro rozvoj neurodegenerativních onemocnění.
„Zřejmě to může být způsobeno tím, že muži žijící v manželství mají zdravější životní styl, lépe se stravují, konzumují méně alkoholu, méně kouří a častěji vyhledají lékaře při zdravotních potížích,“ míní profesor Eef Hogervorst z Loughborough University.
Lidé žijící sami mnohem častěji trpí depresemi a nemocemi oběhové soustavy. To jsou přitom silné faktory pro rozvoj demence.
„Víme, že deprese a onemocnění srdce jsou silnými rizikovými faktory pro rozvoj demence. Osamělost má stejný vliv… Jsme sociální tvorové a k omezování účinků stresu potřebujeme sociální podporu,“ míní profesor Hogervorst.
Sledujte nás na sociálních sítích:
