Přerušovaná hladovka je dlouhodobě považována za velmi zdravou součást životního stylu. Občasné vyřazení konzumace a snížení energetického příjmu na minimum má totiž pozitivní vliv na metabolismus. Ale také na zdraví a funkce mozku. Nové výzkumy popsaly biologický mechanismus účinku. Hladovka totiž podporuje růst mozkových buněk.
Ketodieta versus hladovka
V době hladovky tělo přepíná metabolické zdroje energie, které netvoří v játrech, ale začne odbourávat tukové buňky. Tím se uvolňují do krve ketony, které stimulují růst mozkových buněk, zlepšují učení, paměť a myšlení. Tyto výzkumy ale naznačují, že stejně by tedy mohly působit dnes tolik moderní ketodiety založené na konzumaci tuku a bílkovin s minimálním příjmem sacharidů.
Jenže ketodieta je z dlouhodobého hlediska pro zdraví nebezpečná, zatímco občasná hladovka žádné nežádoucí vedlejší účinky nemá. Navíc k růstu neuronů dochází v době mezi hladovkami, ačkoli pokusná zvířata projevovala zlepšení v paměti a kognitivních funkcích už v době hladovky při zvýšené hladině ketonů.
Energie ze zásob
„Tělo běží na zásoby jaterní energie asi deset až čtrnáct hodin v případě člověka. Když tyto zdroje vyčerpá, přepne na tukové zásoby, které jsou rozkládány na různé látky včetně ketonů. Princip je v podstatě stejný jako u ketodiety, která tělo vystavuje umělé hladovce tím, že omezí na minimum příjem sacharidů,“ tvrdí doktor Mark Mattson z amerického Národního institutu stárnutí.
Ketony stimulují produkci bílkoviny BDNF, která podněcuje růst nervových buněk. „Tím optimalizují kognitivní funkce, učení a paměť,“ dodává doktor Mattson.
Sledujte nás na sociálních sítích:
