Britští vědci tvrdí, že mléčný cukr laktóza se při nesnášenlivosti mléka démonizuje zbytečně. Alergie totiž vyvolává spíš bílkovina známá jako beta-kasein A1. A platí to u většiny lidí, kteří mléko nedokážou správně strávit. V populaci jich je asi pětina a většina bude moci pít mléko těch krav, které A1 neprodukují.
Paradoxně beta-kasein A1 užívají také někteří kulturisté a bodybuildeři, kteří mají vysokoproteinovou stravu. Izolovaný protein beta-kasein A1 se prodává za nemalé peníze a může vyvolávat stejné zažívací potíže jako mléko.
Některá plemena krav přitom beta-kasein A1 netvoří, tvoří místo něj pouze beta-kasein A2, který nesnášenlivost nevyvolává.
Beta-kasein A1 se liší od A2 jedinou aminokyselinou ve svém řetězci. A1 má na pozici 67 histidin, zatímco A2 prolin. Mléko bez A1 produkují plemena Guernsey, Jersey, Charolais a Limousine.
„Pacienti k nám často přijdou přesvědčeni, že jejich zažívací potíže způsobuje intolerance vůči laktóze, což si sami diagnostikují. Když to vyloučíme, jsou zmatení z toho, čím může být nesnášenlivost vyvolaná. A tohle by mohlo vše vysvětlovat,“ tvrdí doktor Anthony Hobson z Kliniky funkčního trávení v Londýně.
Nápoj opředený mýty
Mléko je dnes vůbec poměrně kontroverzním nápojem. Zatímco dříve ho pily snad všechny děti povinně a nevyhýbali se mu ani dospělí, dnes se k němu přistupuje s jistou rezervou. A podle vědců někdy i zbytečně. Které mýty se snaží nejčastěji vyvracet?
Jde na tloušťku
Častým argumentem, který můžeme také právem řadit k mýtům, je tvrzení, že mléko způsobuje obezitu. Neexistují pro to ale vědecké důkazy. Musíme mít samozřejmě na paměti, že mléko a mléčné výrobky jsou energeticky bohaté, zvláště pokud obsahují mléčný tuk. Toho si musíme být vědomi při sestavování našeho jídelníčku. Energetický obsah mléka a většiny mléčných výrobků však z daleka nedosahuje obsahu energie ve výrobcích z masa. Navíc vždycky máme na výběr z několika tučností.
Škodí kostem
Zcela neoprávněné je tvrzení, že pití mléka způsobuje „odvápnění kostí“, i když vám to leckteří alternativní léčitelé budou podsouvat. Neexistují pro to ale jakékoli vědecké důkazy. Mléko a mléčné výrobky ze všech běžných potravin mají prokazatelně nejvyšší obsah vápníku a jiných minerálů a také bílkovin nutných pro fyziologickou obnovu našich kostí.
Mléko zahleňuje
Na všech sliznicích našeho těla, včetně trávicí trubice, se nachází chemicky velmi složité struktury, které můžeme označit jako hlen. Potřebujeme ho jako přirozenou bariéru, která nás významně chrání. Tvoří ho velmi specializované buňky našich sliznic. Tvorba hlenu je přesně regulovaná podle potřeb našeho těla. Proto žádná potravina – tedy ani kravské mléko - nemůže způsobit „zahlenění“.
Sledujte nás na sociálních sítích:
