K současné epidemii obezity, diabetu a srdečně-cévních onemocnění přispívá nejen skladba stravy, ale také čas, kdy ji konzumujeme. Příjem potravy mimo období, které bylo typické během evoluce člověka, totiž narušuje biologické rytmy a vyvolává řadu onemocnění. Lidé by neměli jíst především v období od sedmi večer do osmi ráno.
Následkem konzumace jídla v čase, kdy tělo není na trávení připraveno biologicky, vede ke zvýšení hladiny triglyceridů v krvi. Tím se zvyšuje riziko rozvoje diabetu a onemocnění oběhové soustavy.
Nejvíce jsou tak ohroženi lidé, kteří pracují na směny. Ti totiž musejí být aktivní i v noci a během klidové fáze trávicího traktu jedí. Tím narušují své biologické cykly a přivozují si vážná onemocnění. Týká se to také lidí, kteří rádi ponocují či následkem dalekých cest střídají mnoho časových pásem.
„Fakt, že můžeme ignorovat biologické hodiny, je nezbytný pro naše přežití. Můžeme se rozhodnout spát během dne, když jsme extrémně unavení, nebo utéct v noci, když nám hrozí nebezpečí. Ale časté a pravidelné narušování rytmů, třeba prací na směny, cestováním přes časová pásma nebo ponocováním, poškozuje naše zdraví dlouhodobě, zvláště když jíme v čase, kdy máme spát,“ tvrdí doktor Ruud Buijs z Národní autonomní univerzity v Mexiku.
Ten svá tvrzení opírá o rozsáhlé experimentální výzkumy s laboratorními savci i data z jiných mezinárodních výzkumů u lidí.
Restartujte je
Jsou vaše biologické rytmy rozhozené? Britští vědci mají jasno – můžete je restartovat! A využít k tomu můžete překvapivě zase jídlo... Biologické hodiny řídí suprachiasmatické jádro v mozku. V těle ale ještě fungují tzv. periferní či orgánové hodiny, které jsou synchronizovány pomocí určitých signálních látek – nejčastěji bílkovin – přes centrální hodiny v mozku.
„Působení světla a umělé podávání melatoninu může pomoci rychle vyladit hlavní vnitřní hodiny v nové časové zóně. Ale světlo a melatonin zřejmě nemají přímý účinek na metabolické rytmy, které jsou ovládány periferními orgánovými hodinami,“ vysvětluje doktor Jonathan Johnston z University of Surrey.
Právě vyladění vnitřních hodin slinivky a jater, které řídí hladinu krevního cukru, může pomoci vyladit také hlavní hodiny v mozku při jejich rozladění kvůli změně časového pásma.
„Způsob, jakým tělo zpracovává jídlo, se během dne liší. Když člověk jí v noci, krevní cukr se zvýší a je vyšší déle, než když se nají během světlé části dne,“ vysvětluje doktor Johnston.
Jeho tým zjistil, že změnou doby konzumace některých jídel lze změnit také vnitřní hodiny. V novém režimu je zapotřebí půl hodiny po probuzení mít snídani, pět hodin poté oběd a pět hodin po něm večeři. Všechna tři jídla přitom musejí být stejně hodnotná kaloricky a obsahovat stejné množství sacharidů, tuků a bílkovin.
Tento pravidelný režim pomůže normalizovat krevní glukózu a velmi rychle sladí vnitřní hodiny s novým světelným režimem v jiném časovém pásmu.
Sledujte nás na sociálních sítích:
