Před zkouškami či jinou stresující záležitostí nemálo lidí zažívá nepříjemné pocity v břiše provázené průjmem. Provázanost mozku a střev je velmi složitá a oba systémy na sebe reagují obdivuhodně rychle a citlivě. Vědci z Kalifornie ale zjistili, že střevní bakterie ovlivňují také lidské emoce. Jisté druhy totiž souvisejí s častějším výskytem úzkostí a napětí.
Tým vědců z University of California v Los Angeles vyšetřil čtyřicítku žen podle jejich střevní mikroflóry. Pak je rozdělil do dvou skupin podle dvou základních typů mikroflóry. Následně všem ženám pouštěl obrázky a sledoval pomocí přístrojů reakce v mozku. Ženy jedné skupiny reagovaly silněji na obrázky vyvolávající úzkost a napětí.
Skupina žen, u nichž převažovaly negativní bakterie rodu Bacteroides měly hustší šedou hmotu v čelním laloku kůry, insule a také vyšší objem hmoty v hippokampu. Tyto ženy méně podléhaly úzkostným stavům.
Ženy s převažujícími gram negativními bakteriemi rodu Prevotella měly méně hustou šedou hmotu ve zmíněných oblastech, ale měly více propojení mezi částmi mozku zodpovědnými za emoce, senzorické procesy a pozornost. Tyto ženy byly úzkostnější a rychleji podléhaly emočnímu stresu.
„Střevní bakterie ovlivňují mozek stejně jako mozek ovlivňuje střevní bakterie. Je to poprvé, kdy jsme ale u člověka potvrdili, že skladba střevní mikroflóry ovlivňuje emoční profil svého nositele,“ tvrdí doktorka Kirsten Tillisch z Los Angeles.
Vliv i na chování dětí
Skladbu střevní mikroflóry nejvíce upravují dva faktory – genetika a strava. V populaci existují jedinci, kteří se rodí s dobrou střevní mikroflórou, a ta jim zůstává po celý život, aniž se stravují zrovna zdravě. Proč tomu tak je? Zřejmě za to můžou právě geny. Ti ostatní ale musejí dodržovat zásady zdravého životního stylu, stravovat se pestře a především si dopřávat pravidelně živé bakterie – v jogurtech, kefírech či podmáslí.
Množství a druhové bohatství určitých bakterií totiž silně ovlivňují také nálady a chování člověka. Zatímco dospělý se umí ovládat, malé dítě se tolik neinhibuje a projevuje pak podrážděně, vzteká se a je agresivní. Nejvíce je to podle vědců z Ohia patrné u chlapců. Přitom právě zařazení živých (ne všechny mléčné výrobky živé bakterie obsahují!) kultur vede k výraznému zlepšení v chování.
Vědci z Ohio State University studovali mikrobiální složení střev u dětí ve věku rok a půl až dva a půl roku. Jedinci, kteří měli nejvíce střevních bakterií a největší druhovou bohatost, byli nejklidnější, měli pozitivní náladu, byli zvídaví, nebázliví, společenství a neimpulzivní.
„Máme dostatek důkazů o tom, že střevní bakterie interagují se stresovými hormony. To jsou stejné hormony, které hrají důležitou roli v chronických chorobách jako obezitě a astmatu. Temperament batolete nám dává dobrou představu o tom, jak reagují na stres,“ tvrdí jedna z autorek výzkumu doktorka Lisa Christian.
Sledujte nás na sociálních sítích:
