Bezlepkovou dietu do svého životního stylu zařadila velká část současné populace. Věří, že jídelníček sestavený pro lidi mající alergii na lepek, jim pomůže k lepšímu zdraví. Dietologové z Imperial College London ale tento názor nesdílejí. Podle nich má alergii na lepek jen procento populace, tedy každý stý člověk. Je to jedna z nejvzácnějších potravinových alergií. A většině naopak střídmá konzumace lepkových obilovin může prospívat.
Asi dvojnásobný počet osob má kupříkladu alergii na čerstvou mrkve či jablka. Ale jablka jsou vyzdvihována jako nejzdravější z našeho ovoce. Lepek sice není živinou pro život nezbytnou, ale také není takovým démonem, jak se o něm často píše, a jablka obsahují celou řadu pro tělo důležitých látek. Celiakie v pravé formě však může být nepříjemným, život omezujícím onemocněním.
Jablka, broskve, třešně, jahody, celer či mrkev obsahují látky podobné těm v březovém pylu, které vyvolávají alergii. U většiny lidí naštěstí jen v mírné formě, cítí svědění v ústech po konzumaci.
„Tři čtvrtiny lidí přicházejí za mnou na kliniku přesvědčeni, že mají alergii na lepek a mléčné výrobky, které už vyřadili z jídelníčku. Ve skutečnosti jsou mnohem běžnější alergie na čerstvou zeleninu a ovoce. Viděla jsem muže, který dostal anafylaktický šok po vypití mrkvového džusu... alergie na pšeničný lepek je ale vnímána jako módní záležitost,“ tvrdí doktorka Isabel Skypal z Imperial College London.
Mohou za to střeva?
Skutečná nesnášenlivost potravin či některé alergie mohou být podle některých výzkumů odrazem střevní mikroflóry člověka. Tedy její zhoršené či velmi špatné kvalitativní skladby. Podle korejských vědců zlepšení střevní mikroflóry může vést k vymizení nesnášenlivosti lepku či laktózy a dalších běžných součástí potravy.
Kvalita střevní mikroflóry je přitom odrazem kvality životního stylu, tedy skladby stravy, dostatku pohybu a spánku. Čím hůře se člověk stravuje, čím méně konzumuje rostlinné potravy a vlákniny, méně se pohybuje a hůř spí, tím je mikroflóra horší. A dotyčný tím pravděpodobněji začne nesnášet jisté složky potravy, které vyvolávají průjmy a silnější alergické reakce.
Podle korejských vědců totiž bílkovina ze střevních bakterií funguje jako prevence alergických reakcí na lepek, laktózu a další látky obsažené v potravinách. Při laboratorních pokusech s hlodavci, u nichž byla vyvolána alergie na potraviny, došlo k potlačení alergické reakce, když byly tyto myši vystaveny bakterii Bifidobacterium longum KACC 91563.
Bakterie vylučují mimo svou buňku extracelulární (mimobuněčné) vezikuly (váčky). Ty obsahují bílkoviny a DNA. Vezikuly pak tělo hostitele vstřebává a látky v nich obsažené ovlivňují imunitní systém. A právě vezikuly zmíněného bakteriálního kmene obsahují pět bílkovin bránících vzniku alergické reakce.
Sledujte nás na sociálních sítích:
