Málokdo si dokáže představit, že poslední jídlo dne sní už ve dvě odpoledne. Jenže pokud začne jíst v osm ráno a do druhé odpolední do sebe natlačí veškerý energetický objem ukrytý v pestré směsi potravin, pak prý nebude mít hlad celé odpoledne a večer. A navíc bude jeho tělo štíhlé. Tvrdí to vědci z Alabamy, podle nichž může tento stravovací přístup pomoci zhubnout morbidně obézním i lidem se slabou nadváhou.
Doktorka Courtney Peterson, lékařka z Harvardovy univerzity působící na Alabamské univerzitě v Birminghamu, se dlouhodobě zabývá výzkumem lidského metabolismu a především zkoumá, jak měnit stravovací systém tak, aby člověk nepřibíral či naopak účinně a dlouhodobě hubnul.
„Když jíte mezi osmou ranní a druhou odpolední, sníte tolik, kolik spálíte, ale navíc si udržíte více svaloviny a zhubnete více tuku,“ tvrdí doktorka Peterson. Výhodou tohoto systému stravování podle ní je, že člověk vůbec nemá záchvaty žravosti v noci. Naopak jedinci, kteří jedí od osmi do osmi, mají v noci mnohem častěji chutě na jídlo.
„Velice nás to překvapilo. Čekali jsme, že když lidé skončí s jídlem ve dvě odpoledne, budou v noci trpět záchvaty přejídání,“ tvrdí Peterson.
Chybí jasnější důkazy
Zmíněný jídelníček mění systém spalování cukrů a tuků v těle. Dopoledne totiž tělo nejvíce spaluje tuky a tvoří svalovinu, takže když v tu dobu přijímá novou energii v potravě, neukládá ji do tuků.
„Výsledky ale byly úspěšně testovány jen na malé skupině jedinců a musíme je ověřit na větším vzorku,“ dodává Peterson.
Kdo se však do tohoto typu stravování pustí, musí mít na paměti, že mezi osmou ranní a druhou odpolední musí spořádat celý denní příjem energie v pestré paletě jídel sestávajících hlavně ze zeleniny, ovoce, celozrnných obilovin, semen, ořechů, ryb a bílého masa.
Proč máme rádi tuky? Jsme závislí!
Zdravý jídelníček je ostatně základem veškěrých snah o zhubnutí. Jenže odolat všem těm tučným dobrůtkám je tak těžké! Proč vlastně milujeme smažené pokrmy a podobná nezdravá jídla? Jsou pro nás jako drogy!
Alespoň to tvrdí kanadští vědci. Čím více totiž člověk do sebe tlačí nasycených mastných kyselin, tím víc je podle nich požaduje. Ačkoli by tělo mělo mít pocit sytosti, tento princip najednou nefunguje. To je způsobeno tím, že nasycené mastné kyseliny působí na mozek jako droga.
Evoluce se ještě nedokázala vyrovnat s nadbytkem. Lidé se vyvíjeli po většinu své existence v prostředí s nedostatkem potravy. A tak se v mozku vybudovala silná přitažlivost k těm živinám, které dodají tělu rychle hodně energie. Jenže v době, kdy máme potravin – alespoň v některých částech světa – nadbytek, je to nevýhoda. V hojnosti Západu je to totiž stejné, jako byste narkomana postavili před pytel drog.
Kanadští vědci provedli experimentální výzkum v laboratoři na hlodavcích. Třem skupinám podávali různou stravu – lišila se však pouze typem mastných kyselin –, jinak byla shodná, co se týče celkové energetické hodnoty a skladby cukrů a bílkovin. Po třech týdnech byla váha u tří skupin hlodavců stejná, ale chování se výrazně lišilo.
„U skupiny hlodavců, která dostávala tuky v podobě nasycených mastných kyselin, byla funkce dopaminu zodpovědného za motivaci a odměnu v mozku utlumená,“ tvrdí autoři z Montrealské univerzity.
„To je stejné jako u závislosti na drogách, po čase na ně tělo přestane reagovat a musí se zvýšit dávky… Člověk, který konzumuje nasycené tuky, má slabší odezvu v mozku, takže si to kompenzuje tím, že chce jíst víc tuků a víc cukrů, aby dosáhl dostatečného potěšení,“ vysvětlila jedna z autorek výzkumu.
Sledujte nás na sociálních sítích:
