Lidé se bez střevních bakterií neobejdou. Správná skladba a bohatství mikroflóry totiž působí přímo na imunitní systém, fyzickou kondici i psychický stav přímou komunikací s mozkem. Moderní strava plná zpracovaných potravinářských výrobků bakteriím spíš škodí, a tím přibývá souvisejících onemocnění. Stále častěji se tak hovoří o významu konzumace vlákniny prostřednictvím syrové zeleniny, ovoce a celozrnných obilovin. Vláknina totiž chrání střeva před vyhladovělými bakteriemi, které pak napadají právě slizniční tkáň střev.
A takto oslabená sliznice je pak snadným terčem pro patogenní činitele, kteří vyvolávají různá onemocnění. Když se tedy o dobré bakterie, bez nichž bychom nebyli schopni přežít a na nichž jsme přímo závislí, nestaráme, začnou se živit na naší vlastní sliznici. Jenže tím ji oslabí a učiní velmi náchylnou k útokům patogenů. Řešením je pravidelný přísun vlákniny, která kromě mechanických účinků působí pozitivně i tím, že krmí naše dobré bakterie.
„Ačkoli tato práce byla provedena u myší, pro lidi z ní vyplývá toto: jak nám to říkali lékaři a výživoví poradci po mnoho let, jezte vlákninu z různých přírodních zdrojů. Strava přímo ovlivňuje mikroflóru a ta zase ovlivňuje kvalitu střevní sliznice a náchylnost k onemocněním,“ tvrdí doktor Eric Martens z University of Michigan.
Ideálním zdrojem vlákniny jsou ovesné vločky, semena, ořechy, zelenina a ovoce. Řada jiných výzkumů prokázala, že strava s dostatkem vlákniny (ano, i v tomto případě platí, že všeho moc – nadbytek vlákniny – škodí) prospívá nejen střevům, ale pomáhá udržovat štíhlou linii a také chrání před chorobami srdce a cév, posiluje imunitu a zlepšuje myšlení a paměť, je prevencí depresí a demence.
„Lekci, kterou se učíme ze studia vzájemného působení mezi vlákninou, střevními bakteriemi a systémem hradby ve střevech, je ta, že pokud nekrmíte své bakterie, tak vás sežerou,“ dodává doktor Martens.
Chcete žít do stovky? Jezte vlákninu
Rozsáhlá analýza nejnovějších epidemiologických studií dokazuje, že lidé konzumující nejvíce vlákniny, žijí o deset let déle než průměrná populace. Zdrojem vlákniny – nestravitelných částí rostlinných pletiv – jsou především semena, tedy ořechy, olejniny, obiloviny, dále slupky z plodů ovoce a zeleniny či ze stonků a listů konzumované zeleniny a bylinek.
Analýzou zdravotního stavu, jídelníčku a délky života několika tisíc lidí vyplývá, že osoby konzumující nejvíce vlákniny žijí v průměru o deset let více. Do analýzy byly započteny i další rizikové faktory jako celkový příjem uhlíku v organických sloučeninách, celkový glykemický index jídelníčku a celkový příjem cukrů.
„Ze všech rizikových faktorů, které jsme zkoumali, nejsilnější vliv má rozhodně příjem vlákniny. Doslova jsme zjistili, že ti, kdo měli nejvyšší příjem vlákniny nebo celkový příjem vlákniny žili v následujících deseti letech zdravě a bez potíží s pravděpodobností o osmdesát procent vyšší,“ tvrdí doktorka Bamini Gopinathová z Austrálie.
Zdravotníci tak doporučují konzumovat pohanku, jáhly a kroupy, celozrnnou mouku, otruby, obilné klíčky, neloupanou a divokou rýži, semena, ořechy, neloupanou zeleninu (kupříkladu okurky i se slupkou), brambory ve slupce, neloupané ovoce (kupříkladu jablka či kiwi i se slupkou), a hodně listové a kořenové zeleniny.
Sledujte nás na sociálních sítích:
