Jsme tím, co máme ve střevech

Lidské tělo – ačkoli o něm většina lidí v dnešní době silného individualismu uvažuje přesně naopak – není ani zdaleka výlučným „vlastnictvím“ osobnosti, která v něm přebývá. Je to obrovský symbiotický superorganismus, který funguje jako spojené nádoby. Bakterie na kůži a ve střevech by nemohly existovat bez člověka, ale člověk by nepřežil ani pár dní bez nich. Spojené nádoby se vzájemně ovlivňují, a čím lepší kvalita mikroflóry, tím lepší kvalita lidského zdraví na fyzické i psychické úrovni. A pokud si to člověk neuvědomí a chová se k tělu „sobecky“, většinou na to doplácí kvalitou života.

Složení mikroflóry ovlivňují samozřejmě také geny, vrozené dispozice. Ale s nimi se dá pracovat vyváženou stravou, dostatkem pohybu, kvalitním spánkem a zdravým životním stylem. Silná mikroflóra se pak odvděčí podporou imunity, udržováním štíhlé postavy i sekrecí látek, které udržují celý organismus a psychiku v pohodě.

Samozřejmě bakterie ve střevech nemůžou za všechna onemocnění těla a duše a nejsou ani řešením na mnohá onemocnění. Ale platí, že jakmile je tělo nemocné, většinou je v nerovnováze i mikroflóra, a naopak. Jedno ovlivňuje druhé.

„Obecně řečeno platí, že strava bohatá na vlákninu s dostatkem nenasycených mastných kyselin a minimem nasycených a také bohatá na složité sacharidy produkuje zdravější střevní mikrobiom, pro něhož je typická větší druhová rozmanitost. Naopak strava bohatá na nasycené tuky a jednoduché cukry s nedostatkem vlákniny snižuje druhovou pestrost střev,“ tvrdí vědci z University of New South Wales.

Složení střevní mikroflóry také ovlivňuje přibývání na váze či hubnutí. Je to trochu začarovaný kruh. Čím více tuků a jednoduchých cukrů jíme, tím více se množí bakterie, které urychlují ukládání energie do tuku v podkoží. A naopak čím jíme zdravěji, tím přibývá bakterií, které brání rychlému vstřebávání tuků a jednoduchých cukrů do krve, takže tělo začne hubnout.

Ale co je vůbec největším překvapením moderního výzkumu, je fakt, že mikrobiota ve střevech ovlivňuje silně také psychiku. Nekvalitní střevní mikroflóra souvisí s rozvojem depresí. Když vědci nezdravou skladu střevní mikroflóry člověka usadí ve střevech laboratorních myší, začnou tyto projevovat depresivní chování. Mozek se střevní mikroflórou komunikuje. A opět platí, že pozitivní naladění zlepšuje kvalitu mikroflóry a lepší kvalita mikroflóry má pozitivní vliv na kondici psychiky.

„V neposlední řadě je třeba zmínit, že velmi podstatný vliv na kvalitu druhové a početní skladby střevní mikroflóry má pravidelný pohyb. Ten působí nejen přímo na tělo, ale také na bakterie, které pak pozitivně ovlivňují organismus v mnoha aspektech,“ dodávají vědci z Nového Jižního Walesu.