Koupel ve vodě plné ledu si po velmi náročném tréninku dopřává třeba tenista Andy Murray. Je jedním z mnoha atletů, kteří se v posledních dvaceti letech připojili k trendu prudkého ochlazování svalů po extrémní zátěži. Důvod? Mělo jim to pomoci snížit počet zánětů ve svalech a urychlit rekonvalescenci. Nic takového se ale neděje. Jediný efekt, který taková koupel má, je placebo efekt a dotyční pouze věří, že jim pomáhá.
Ve skutečnosti ale fyziologické experimenty prováděné na Queensland University of Technology prokázaly, že svaly po ledové koupeli nevykazují méně zánětů ve srovnání s těmi, které podobnou koupel neprodělají.
Při extrémní zátěži ve svalech vznikají záněty, které mají pomoci zahojit poškození způsobená nadměrným fyzickým stresem. Snižování zánětů je jedním z odvětví sportovní medicíny, které má pomoci urychlit rekonvalescenci při tréninku a zvýšit výkon atletů.
Když Andy Murray v červenci tohoto roku vyhrál Wimbledon, s trofejí se nechal vyfotit právě v takové ledové koupeli. Teď mu ale vědci trochu zkazí radost z jeho odvážného ponoření se do vody s ledem. Je totiž z hlediska hojení svalů k ničemu. Možná má jen psychologický účinek. A také sportovci prudce sníží krevní tlak a celkově ho zklidní, takže může zažívat příjemné pocity. Na buněčné úrovni ve svalech se ale nic extra zázračného neděje.
Vydýchat se, protáhnout a mírně zchladit po náročném cvičení je při snižování zánětů efektivnější než vana plná vody a ledu.
„Když si navíc uvážíme, jak silně nepříjemná je ledová koupel, měli by se atleti raději po tréninku a turnaji raději vydýchat a protáhnout,“ míní doktor Jonathan Peake.
Sledujte nás na sociálních sítích:
