Australská výživová poradkyně a specialistka na fyziologickou biochemii Libby Weaverová dobře ví, že ne všichni lidé zhubnou, když si začnou počítat kalorie a pohybovat se. U mnoha zdravých jedinců to k dokonalé postavě stačí, ale jsou i jiní, kteří se sportem můžou strhat, přijímají málo energie vázané v potravě a stejně přibírají. I pro ně má osobní trenérka herce Hugha Jackmana radu. Ovšem vychází z vědeckých poznatků.
Velmi důležité je totiž to, jak tělo reaguje na inzulín a také zda není příliš zatíženo psychickým stresem.
Stres je podle doktorky Weaverové důvodem obezity číslo jedna. Stresovaný člověk nehubne, i když na sobě tvrdě dře. Proč? Protože právě tvrdý trénink jen zvyšuje stresovou zátěž.
„Když jsme pod neustálým stresem, konstantně máme v krvi stresové hormony a ty připravují tělo na boj s útokem či na útěk před ním. Krevní zásobování je odvedeno z trávení do svalů, abychom mohli běžet či bojovat, tělo využívá jako palivo hlavně glukózu, nikoli tuk. To je také důvod, proč stresovaní lidé neustále touží po sladkém,“ vysvětluje Weaverová.
Podle ní se tito lidé musejí naučit nejdříve relaxovat, pak můžou teprve hubnout. A kdo začne místo toho běhat maratón, spíš přibere.
Další problém s tím související představuje hladina inzulínu. Tento hormon se ve slinivce tvoří ve chvíli, kdy je v krvi nadbytek glukózy. Tu pak inzulín přesouvá do jater a svalů, nebo pokud není tělo fyzicky aktivní, tak do tukových buněk a ukládá ji v tucích. U osob stresovaných a hladových se vyloučí do krve adrenalin, který podnítí ke konzumaci jídla či uvolnění glukózy do krve. Jenže pokud člověk zůstává sedět u počítače, glukóza se nespotřebuje a inzulín ji rovnou ukládá do tuků. Strava v době, kdy člověk nesportuje, by tak měla obsahovat minimum jednoduchých sacharidů, které by ve stravě měly být zastoupeny v podobě ovoce, zeleniny, luštěnin a celozrnných obilovin.
Sledujte nás na sociálních sítích:
