Dietářky, pozor! Balené listové saláty mohou být plné chloru

Listy musejí být totiž před zabalením důkladně čisté. Takže je výrobci na několik hodin máčejí ve vodě, někdy s přídavkem ovocných kyselin, častěji s přídavkem chloru. Tak se listy nasytí chlorem a drží ho v sobě až do doby, než jsou zkonzumovány. Balené listové saláty tak jsou množná velmi komfortní pro přípravu finálních pokrmů – jsou natrhané a čisté – ale těžko lze o nich hovořit jako o zdravé volbě.

Jendou z britských kritiček potravinářského průmyslu je Joanna Blythmanová. Ta svým čtenářům v knize In Swallow This: Serving Up The Food Industry’s Darkest Secrets (V tom co polknete: Servírování temných tajemství potravinářského průmyslu) popisuje pozadí výroby některých polotovarů, hotových výrobků a balených potravin.

Podle ní je nejbezpečnější metodou konzumace zdravého salátu si ho sám vypěstovat bez chemie, sklidit na zahrádce, důkladně omýt a ještě čerstvý sníst. To samozřejmě nemůže každý, pak je dobré si sehnat ekologicky pěstovaný salát u farmáře. A opět, celou hlávku naporcovat, důkladně umýt a sníst. Ne každý farmář je však ekologický. Farmářské trhy nabízejí ve své většině zeleninu pěstovanou pomocí umělých hnojiv a pesticidů. Když už musí člověk salát koupit v supermarketu, kde může být od pochybného zdroje, pak by měl volit vždy salát volný, nikoli ten balený v pytlíku.

Než se totiž saláty balí, propírají se ve vodě, většinou s přídavkem chloru, který funguje jako dezinfekce a ničí bakterie. Tak vydrží listy i v umělém obalu dlouho čerstvé a nehnijí. Jenže takové propírání výrazně snižuje nutriční (výživovou) hodnotu listů.

Profesor mikrobiologie John Threlfall z Aberdeenské univerzity pak v rozhovoru pro deník The Mail varoval, aby si lidé salát ze sáčku před konzumací umyli. Podle něj se totiž můžou po dobu skladování salátu namnožit bakterie E. coli a Salmonela. Jsou známy také nákazy kryptosporidiemi právě z balených salátových listů, které zákazníci konzumovali přímo z pytlíku bez opláchnutí.