Někdy člověk pláče, i když prožívá velmi intenzivní štěstí. Proč dochází k tomuto fyziologickému jevu, který je symbolem spíš bolesti a utrpení, vědci dlouho netušili. Psychologové z Yaleovy univerzity v Connecticutu na to ale zřejmě přišli. Podle jejich výzkumu totiž slzy regulují intenzitu štěstí, která by mohla člověka zahltit a převálcovat.
Slzy tak vlastně slouží jako jisté vyvážení příliš intenzivního pocitu štěstí, z něhož by se člověk mohl zbláznit. Aby psychika rychle dosáhla emoční rovnováhy, spustí zároveň slzy.
„Lidé zřejmě získávají emoční rovnováhu díky těmto projevům. Zdá se, že lidé, kteří pláčou při pocitu štěstí, pláčou při velmi intenzivním pocitu štěstí, ale díky slzám se z tohoto stavu dokážou rychleji vzpamatovat,“ tvrdí doktorka Oriana Aragonová z Yaleovy univerzity.
Psychologové ale vědí, že kompenzace probíhá i naopak. Jsou popsány případy – a mnozí lidé je sami zažili –, kdy se v extrémně těžké životní situaci při velmi negativních pocitech člověk začne smát. Bývá to nezřídka i při pocitu hlubokého smutku.
Sledujte nás na sociálních sítích: