Děti ve školách se učí, že lidský jazyk jako smyslový orgán dokáže rozeznat pět základních chutí – sladkou, slanou, kyselou, hořkou a pálivou. Jenže podle vědců z Nového Zélandu máme v jazyku smyslové buňky také pro jinou chuť, která souvisí s vnímáním sladkosti, ale přesto je specifická. Jedná se o chuť „sacharidovou“. Jazyk rozezná v jídle i složité karbohydráty a vyšle mozku informaci. A pozná také bezpečně, že sladké jídlo žádné sacharidy neobsahuje, že se jedná o umělé sladidlo.
Jednotlivé chuťové pohárky v jazyce reagují jen na určité látky v potravě. Takže při kontaktu se solí (chloridem sodným) se podráždí příslušné buňky na počátku jazyka a mozek vnímá slanost. Jiné buňky dále v jazyce reagují na kyseliny či hořčiny a mozek vnímá kyselost či hořkost pokrmu.
Jazyk má mnoho velmi citlivých buněk na vnímání sladké chuti. Dráždí je především jednoduché cukry – glukóza, fruktóza, sacharóza (řepný či třtinový cukr), dextróza a další. Mozek na ně silně reaguje, protože jsou okamžitým zdrojem energie bez náročného procesu trávení ve střevech. Tyto receptory dokážou ale podráždit i jiné látky, které mezi sacharidy nepatří. Využíváme je jako umělá sladidla. Ovšem vědci z Nového Zélandu zjistili, že tím mozek rozhodně nijak neošálíme. V jazyce jsou totiž kromě receptorů pro vnímání sladké chuti také receptory pro sacharidy. A jazyk je v potravě umí během zlomku vteřiny odhalit a mozku vyšle signál, že je člověk konzumuje.
Buňky v jazyce reagující na sacharidy všech typů (včetně škrobů) a aktivují mozkové centrum potěšení. Když se tak zakousneme do pečiva, cítíme slast a je nám dobře. Naopak při konzumaci dietních potravin bez sacharidů zůstává toto centrum spát. A proto nám dietní pokrmy někdy dost nechutnají. A nechutnají ani tehdy, když jsou přislazené náhradními sladidly.
„Sacharidy aktivují mozková centra, která zůstávají spát po ochutnání umělých sladidel, i když je jen ochutnáme a nekonzumujeme. Ústa jsou mnohem výkonnějším smyslovým orgánem, než jsme dokázali ocenit, jsou schopna rozlišit sacharidy od umělých sladidel, i když chutnají obojí stejně. Sacharidy jsou extrémně mocné stimulanty, které mají výrazný a okamžitý vliv na mozek a jeho centra,“ tvrdí Nicholas Gant z University of Auckland.
Šestý smysl pro vnímání sacharidů (krom jednoduchých cukrů) vysvětluje, proč tělo atletů okamžitě reaguje na podání přípravků, které obsahují sacharidy, ale nereaguje stejně na přípravek bez sacharidů s umělým sladidlem, přestože člověk vnímá sladkou chuť.
Sledujte nás na sociálních sítích:
