Pozitivní zprávou Světové zdravotnické organizace je, že se délka i kvalita života zvyšují na celém světě. Nejvyššího věku se dožijí ženy v Japonsku, muži na Islandu. Celosvětový průměr délky života u dětí narozených v druhém desetiletí nového milénia je třiasedmdesát let pro ženy a osmašedesát pro muže. Ovšem Japonky mohou počítat se sedmaosmdesáti a Islanďané (muži) s jedenaosmdesáti roky.
Za posledních dvacet let se tak průměrná délka života zvýšila o šest roků. Dlouhý věk čeká krom Japonek také na Španělky, Švýcarky, Singapuřanky a Italky, všechny se dožijí v průměru pětaosmdesáti roků.
Celosvětově jsou nejčastější příčinou předčasné smrti choroby srdce a cév, následují záněty dolních cest dýchacích a mrtvice.
„V zemích s vysokými příjmy přispívá k délce života potírání nepřenosných chorob, chronických onemocnění jako diabetu či chorob srdce,“ tvrdí doktor Ties Boerma ze Světové zdravotnické organizace.
Nejvíce se prodloužil život v rozvojových zemích, v Libérii ze dvaačtyřiceti na dvaašedesát, v Etiopii z pětačtyřiceti na čtyřiašedesát, na Maledivách z pětaosmdesáti na sedmasedmdesát, v Kambodži ze čtyřiapadesáti na dvaasedmdesát a kupříkladu ve Rwandě z osmačtyřiceti na pětašedesát let.
Méně než pětapadesáti let v průměru se dožijí lidé v Angole, Středoafrické republice, Čadu, Pobřeží slonoviny, Demokratické republice Kongo, Lesothu, Mozambiku, Nigérii a Sieře Leoně. Délku života tam zkracují především infekční choroby a vysoká mortalita dětí.
V Česku mají muži narození v roce 2012 naději na dožití pětasedmdesáti let, ženy na 80,9 roku života.
Sledujte nás na sociálních sítích:
