K fanatickému vyznávání náboženství vede řada motivů, podle kanadských psychologů ale radikální věřící spojuje především jedno – jsou to lidé úzkostní a nejistí. Snížené sebevědomí a strachy vedou k extrémům v náboženském přesvědčení a nadhodnocování vlastních ideálů.
Psychologové z York University prováděli experimentální pokusy s šesti stovkami osob, které vystavovali rozličným situacím, některé z takových provokovaly úzkostné stavy, jiné byly z tohoto hlediska neutrální. Všichni zúčastnění měli pod vlivem těchto situací popisovat své osobní cíle a míru přesvědčení v náboženských ideálech. To zahrnovalo také dotazy na skutečnost, zda by obětovali své víře život a podpořili válku na obranu své víry.
Napříč všemi pokusy a studiemi úzkostné podmínky vedly vždy k horlivému prosazování vlastních ideálů a extrémům v náboženském přesvědčení. V jedné studii při dumání nad osobním dilematem došlo k obecnému nárůstu idealistických osobních cílů.
V jiné studii při problémech s řešením matematických operací došlo k nárůstu radikálních náboženských extrémů. V jiné studii pak nejistota ve vztahu a sebevědomí způsobila stejný nárůst fanatického přesvědčení vlastní víry.
„Horlivé náboženské reakce byly vyslovovány nejčastěji těmi osobami, které měly troufalou osobnost (byly na sebe vysoce hrdé a orientované na akci, byly horlivé a neústupné), které ale byly také velmi náchylné k úzkostem, cítily se nejvíc beznadějně před svými každodenními úkoly,“ napsali psychologové z kanadské York University.
Sledujte nás na sociálních sítích: