K prokrastinaci jsou někteří lidé naprogramovaní

Prokrastinace není jen nepřítelem produktivity, ale i velkým zlodějem času. Odvozena je z anglického slova procrastination, které vychází zase z latinského výrazu procrastinatus, což by se dalo volně přeložit jako „patřící zítřku“. Psychologové popisují prokrastinaci jako chronickou potřebu odkládat různé úkoly a povinnosti na pozdější dobu. Ve většině případů se jedná o činnosti, které jsou pro člověka nepříjemné a zvyšují mu hladinu stresu. Čím déle je ale odsouvá, tím větší výčitky se potom dostaví (1). Je to začarovaný kruh! A jsou tací, kteří z něj bohužel nemohou vystoupit, i kdyby chtěli sebevíc.

Když si mozek postaví hlavu

Zdálo se, že lidé prokrastinují proto, že jim zkrátka chybí motivace nebo se jim zadaný úkol jeví jako příliš těžký. Jenže všechno je to zřejmě mnohem složitější a komplikovanější. Když se nedávno němečtí vědci z vysoké školy Ruhr-University Bochum začali zabývat tím, proč někteří úkoly odkládají a jiní ne, záhy zjistili, že si pro odpověď musí sáhnout až do nitra lidského mozku. Pomocí magnetické rezonance vyšetřili 264 dobrovolníků z řad obou pohlaví, přičemž hodnotili objem jednotlivých částí i jejich vzájemnou konektivitu. Následně se ukázalo, že mozek určitých účastníků je k prokrastinaci doslova naprogramovaný (2).

Může za to příroda?

Mozek věčných „odkládačů“ má podle závěrů zmíněné studie (2) poněkud větší amygdalu, tedy část limbického systému, která generuje emoce, jako je vztek, hněv, strach a úzkost. Také je u nich méně patrné funkční spojení mezi amygdalou a dorzální přední cingulární kůrou. To podle odborníků vysvětluje schopnost, respektive neschopnost daných jedinců ovládat svou akční kontrolu. Může se tohle nějak „léčit“? To se zatím s jistotou neví, neboť je prý nutné provést ještě další výzkumy, které by celou situaci ještě více objasnily.

Zdroje: (1) www.en.wikipedia.org/wiki/Procrastination, (2) www.sciencedaily.com/releases/2018/08/180822090455.htm?_x_tr_sl=en&_x_tr_tl=cs&_x_tr_hl=cs&_x_tr_pto=sc