Genetické faktory ovlivňují spoustu věcí. Třeba tělesnou výšku, barvu očí, tvar nosu nebo hudební sluch. Představte si, že s nimi souvisí také náchylnost ke kocovině!
Stalo se vám někdy, že jste byli na večírku s přáteli, kde se popíjel alkohol? To asi není nic moc divného, že? Ovšem to, že zatímco vy ráno doslova trpíte a snažíte se obnovit své životní funkce, vaši společníci vyskočili z postele, šli si zaběhat a srší bezbřehým optimismem. A to vypili úplné stejné množství metly lidstva, ne-li větší! Jak je to možné, že někdo kocovinu má a jiný ne?
Kdo je vyvolený?
Někteří lidé metabolizují alkohol až neuvěřitelně rychle a efektivně. Tenhle „dar“ podstatně snižuje riziko po-večírkových následků, jako je nevolnost, bolest hlavy, zvracení, slabost, závrať, podrážděnost a zvýšená citlivost na světlo a zvuky. Ale proč si tuhle báječnou metabolickou věc nemohou užívat všichni bez výjimky? Co v tom vězí?
Geny mohou pěkně zatopit
Hodně to závisí na genetice. Jedinci, u kterých se zdá, že nikdy nemívají kocovinu, jsou schopní rozložit vedlejší produkty alkoholu natolik, že je vůbec v ničem neovlivní, proto se cítí dobře i po větší konzumací alkoholických nápojů. Vyplývá to z poznatků jisté australské studie (1), která potvrzuje, že genetické faktory mohou ve frekvenci i intenzitě kocoviny činit až 45 procentní rozdíl. Náchylnost k této nepříjemné ranní patálii tedy do značné míry ovlivňují geny. Ovšem roli zde sehrává ještě něco. A to už si „pohlídat“ můžete.
A zase ta dehydratace!
Prostřednictvím výše zmíněného průzkumu (1) vyšlo najevo i to, že s kocovinou úzce souvisí také dehydratace. Nějak jste včera podcenili nealko? Obecným pravidlem je (2), že byste na jednu sklenku alkoholu, jež působí jako silné diuretikum, měli vypít jednu sklenici čisté vody,“ radí Amy Shapiro. Tak na to příště nezapomeňte, ať zbytečně netrpíte, pokud se vám veselí trochu vymkne z rukou…
Zdroje: (1) www.pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25098862/, (2) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2908954/
Sledujte nás na sociálních sítích:
