Bouřky fascinují lidstvo již od pradávna, a i když je v dnešní době již nepovažujeme za „hněv bohů“ či za „konec světa“, stále jsou opředeny mnoha záhadami. Jevy, které bouře doprovázejí jsou totiž skutečně opravdu fascinující.
Věděli jste například, že denně po celém světě udeří blesk více než osm milionkrát? To je asi 93krát za sekundu! Jsme to ale bouřlivá planeta, což? O další zajímavosti se s vámi podělíme v následujících řádcích…(1, 2)
Bouřky jsou gigantické
Bouřky vznikají v oblacích typu cumulonimbus, což jsou jedny z největších oblaků v atmosféře. Základna těchto mraků je ve výšce obvykle mezi 300 m až 1 km nad zemí, ovšem co se týče jejich celkového rozměru – mohou dorůst do výšky 10 až 20 kilometrů! Tyto mraky rozpoznáte podle jejich typického vzhledu: tmavošedý oblak ve tvaru kovadliny.
Bouřky jsou stejně silné jako atomové bomby
Mraky Cumulonimbus dokážou v sobě nashromáždit tolik energie jako 10 atomových bomb! Tuto energii získávají z pohybu a cirkulace teplého vzduchu (konvekce). V tomto procesu teplý a vlhký vzduch stoupá ze země do horních vrstev atmosféry, kde se ochlazuje, kondenzuje, klesá a vytváří oblak.
Bouřky jsou rychlá záležitost
Bouřky se tvoří velice rychle, jejich vytvoření může trvat i pouhou jednu hodinu. Odkud oblíbené rčení: „Bouřka z čistého nebe“. Velmi často vznikají v místech, kde se hromadí horký a vlhký vzduch.
Pomocí stopek můžete měřit, jak daleko bouřka je
Ačkoli meteorologové používají k monitorování a sledování bouří spoustu pokročilých technologií, i vy jako amatér můžete snadno zjistit, jak daleko se od vás bouřka nachází, a to s pomocí stopek a několika jednoduchých matematických metod. Jakmile uvidíte záblesk blesku, spusťte stopky a změřte čas, který trvá, než uslyšíte hrom. Pak počet sekund (které jste načasovali mezi bleskem a hromem) vydělte třemi, a získáte vzdálenost bouře od vás v kilometrech. Jednoduché.
Blesk je způsoben statickou elektřinou
Kumulonimby jsou jedna velká továrna na elektřinu, Kapičky vody a ledové částice se rychle pohybují okolo mraku a třou se o sebe. Vzájemné srážky mezi částicemi pak vytvářejí statickou elektřinu, což má za následek kladně nabitou horní část oblaku, zatímco spodní část je nabitá záporně. Ve chvíli, kdy je rozdíl mezi horní a spodní částí dostatečně velký, se statická elektřina vybije a vytvoří blesk.
Údery blesku jsou malé, ale silné
Průměrný světelný úder blesku je pouze 2-3 cm široký, ale může mít různě velkou sílu od 1 až po 10 milionů joulů energie. Přičemž (pro porovnání) čtyři miliony joulů stačí k napájení průměrné lednice v domácnosti po celý rok. Blesk se vzduchem pohybuje rychlostí asi 430 000 kilometrů za hodinu a dosahuje teploty 30 000 stupňů Celsia, což je asi třikrát teplejší než povrch Slunce! A právě tyto vysoké teploty způsobují, že se vzduch kolem bleskového výboje rychle rozpíná a vytváří typické hlasité dunění, které známe jako hromy.
Když padají trakaře
Už jste někdy slyšeli o tom, že z nebe při bouři „pršely“ žáby, ryby a další zvláštní věci? Jedná se o vzácnou meteorologickou událost, která se tu a tam skutečně stane. Jedním z nejpodivnějších faktů o bouřkách je, že silné proudy větru při bouři mohou být někdy natolik silné, aby dokázaly vyzdvihnout i drobná zvířata a předměty vysoko do vzduchu, odkud pak samozřejmě, logicky, nakonec musí spadnout. Například v jednom malém australském městě „napršely“ v roce 2010 stovky ryb. Jak se na to tvářili rybáři, těžko říct.
Zdroje: (1) www.scmp.com/yp/discover/lifestyle/features/article/3072731/7, (2) www.rd.com/list/thunderstorm-facts/
Sledujte nás na sociálních sítích:
