Pestrá historie slunečních brýlí

Slunce svítí ostošest, takže tmavé brýle se zase ocitají ve středu zájmu. Pravdou ale je, že bychom je měli nosit celoročně, protože snižují riziko rakoviny kůže v celé oční oblasti, přičemž pomáhají předcházet šedému zákalu i makulární degeneraci. Tak to vidíte, tento módní doplněk není jenom in a trendy, má také své důležité zdravotní opodstatnění! Kde začala jeho historie a komu za něj můžeme poděkovat?

Vynález v iglú zrozený

Věřte, nebo ne, éra slunečních brýlí začala už v pravěku. Na základě objevených artefaktů se předpokládá, že pocházejí od Eskymáků neboli Inuitů, kteří si je vyráběli z důvodu prevence před bolestivou sněžnou slepotou. Tak jistě, že v těchto dobách určitě nešlo o atraktivní „pilotky“ ani „lenonky“, dané kousky měly do těchto modelů na kilometry daleko, neboť se jednalo o štít s úzkou štěrbinou potřený sazemi. Nicméně tady se pravděpodobně zrodila myšlenka týkající se ochrany zraku, která v budoucnu změnila svět.

Soudce? Tomu se do očí nepodíváte!

Dalším národem, který sluneční brýle prokazatelně hojně využíval, byli staří Číňané. Jim však o hřejivé paprsky tak úplně nešlo, chtěli totiž zakrýt své skutečné emoce a zůstat nestraní, proto byla tato pomůcka určena pouze pro soudce, nikoli běžný lid. To se změnilo až v roce 1400, přesněji pak v Itálii, kde byl poprvé představen typ, který už byl tomu dnešnímu alespoň vzdáleně podobný.

Hle! Čočka může být i barevná

Na velký existenční milník si sluneční brýle musely počkat až do 18. století, kdy anglický optik James Ayscough začal pracovat se zabarvením brýlových čoček, čímž chtěl přispět k léčbě zrakových vad. Právě on se považuje za průkopníka a „otce“ tohoto (nejen) módního doplňku. Poslední vývojové „terno“ se připisuje skotskému fyzikovi a vynálezci Davidu Brewsterovi, který se věnoval studiu polarizovaného světla a bez něhož bychom zřejmě neměli ani polarizované sluneční brýle.

Zdroje: www.allaboutvision.com, www.yoursummerskin.com, www.wikipedia.org