Májové svatební pověry

Jak to vlastně vzniklo, a proč zrovna květen – nejkrásnější měsíc v roce, kdy všechno kvete?

Celosvětově rozšířené prokletí

Nejedná se pouze o českou, a dokonce ani o „novodobou“ pověru. Kromě jiných dlouholetých pověr se nešťastná pověst svateb v máji traduje již od starověkého Říma. I když je těžké zjistit přesný důvod, proč se Římané vyhýbali květnovým svatbám, jedna z verzí zní, že to mohlo být způsobeno festivalem Lemuria, který trval většinu měsíce května a vzdával hold mrtvým. Bylo tedy nanejvýše nevhodné se dvořit své vyvolené či vyvolenému, když jste měli oslavovat své zesnulé blízké (1).

Květen však není nešťastným měsícem pouze pro uzavírání manželství. Podle britské tradice děti narozené v květnu onemocní při narození a kočky narozené během tohoto měsíce budou neúčinnými hubiči hlodavců. Britové mimo to také věří, že 3., 5., 7., 13., 15. a 20. května jsou nešťastné dny (2). To už je slušně proškrtaný kalendář, že?

Co na to řekl výzkum?

Nejrozumnější a nejstřízlivější pohled na věc přinesli vědci a statistici. Rčení „Svatba v máji, nevěsta na máry“ vznikla po přezkoumání statistik pravděpodobně kvůli tomu, že pokud ženy provdané v květnu brzy po svatbě (většinou ještě o svatební noci) otěhotněly, vystavovaly se zvýšenému nebezpečí. Konkrétně v prvním trimestru, který je rizikový sám o sobě i dnes. Takové ženy začátky těhotenství prožívaly v létě, v době žní a těžké práce na poli. Často ještě ani nevěděly, že jsou těhotné a že by si měly dávat pozor. Docházelo tak hojně k potratům, které mohly ženě způsobit komplikace, v té době často smrtelné (3).

Lepší vyhlídky nemělo ani donošené těhotenství. V květnu či červnu počaté plody se rodily na sklonku zimy. Zejména v tuhých únorových mrazech byl porod pro oslabenou rodičku (zásoby potravin na konci zimy ubývaly, a přísun vitaminů a minerálů byl tedy nedostatečný) velmi rizikovou záležitostí. Vyčerpané tělo nemělo dost síly bojovat s případnou infekcí, a tak velmi často narození nového života končilo pro ženu úmrtím.

Je pověra o máji jedinou svatební pověrou?

Uspořádat svatbu, která by se řídila všemi manželskými pověrami, by bylo v podstatě nemožné. V podstatě téměř každý den v týdnu byl někdy považován za nešťastný – dokonce i sobota.

Další pověry se pojí také s místem, barvou oblečení či výběrem prstenu.

Jaké jsou ty nejznámější (3, 4)?

1. Sňatek v kostele poblíž odkrytého, otevřeného hrobu vede ke smůle (tak to asi ani nepřekvapí).

2. Vdávat se v zeleném přináší smůlu (podobné pověry se vážou i k fialové; není nad bílou klasiku, že?)

3. Sňatek s někým, jehož příjmení začíná stejným písmenem, přináší smůlu…

4. Jste-li družička, a klopýtnete při chůzi k oltáři, nikdy se neprovdáte.

5. Safír ve snubním prstenu vnese do manželství štěstí, zatímco perly neštěstí a slzy.

6. Dát páru nůž nebo sadu nožů jako svatební dar je rovněž smolné (o tom se zmiňuje i čínské učení feng-šuej).

7. Házení pšenicí nebo rýží na nevěstu přináší plodnost. Skvělou budoucnost údajně přináší i házení mincí nad hlavami nevěsty a ženicha, ale nejspíše bychom to neřadili mezi nejzdařilejší nápady vzhledem k tomu, že trajektorie házených mincí může být velmi nevyzpytatelná, a asi málokteří novomanželé touží po monoklech na svatebních fotografiích. 

8. Najít na svatebních šatech pavouka je (podle anglického folkloru) rovněž šťastné znamení. No nevíme, jak šťastně by se nevěsta tvářila, a asi bychom těžko hledali dobrovolníky, kteří by platnost pověry vyzkoušeli. 

Zdroje: (1) en.wikipedia.org/wiki/Wedding_superstitions, (2) www.medicalnewstoday.com/articles/326330, (3) www.globalnews.ca/news/3446492/heres-why-you-shouldnt-get-married-in-may, (4) www.mgmagazine.cz/tradice/svatba-v-mají