Sedni a zůstaň! V nejlepším případě poslouchají psi na slovo. Ale kolik toho ve skutečnosti z toho, co jim lidé říkají, rozumí?
Před asi 15 000 lety si člověk ze psa udělal nejlepšího přítele. Od té doby nás mohou studovat a poznávat. A tak dokážou dokonce už z našich gest a mimiky číst, jak se nám daří. Takže pochopit jednotlivé povely je pro ně to nejjednodušší. Tak například border kolie Rico v roce 1999 zaplnila novinové titulky, protože rozpoznala a přiřadila více než 200 hraček jen podle jejich jména.
Psi nerozumejí jenom tomu co, ale dokonce i jak, jim to říkáme. Přitom pracují s řečí podobně jako my lidé, jak zjistili vědci z maďarské univerzity v Budapešti. A ti samí vědci chtěli dále vědět, zda psi dokážou rozpoznat i ty nejmenší odchylky v naší řeči. Výsledkem bylo, že i přes jejich výborný sluch neumějí psi rozlišit podobně znějící slova.
Pro svou studii si do laboratoře pozvali celkem 44 psů a jejich páníčků, a tam pomocí EEG měřili mozkové vlny čtyřnohých mazlíčků. Přitom zvířata poslouchala různá slova: známé povely jako například „sedni“, foneticky podobně znějící, ale nesmyslná slova jako například „sebni“ a další, pro psi bezvýznamná slova.
Zvířecí účastníci nebyli nijak speciálně trénovaní, během pokusu měli být jen naprosto uvolnění. Mozkové výboje ukázaly, že zvířata dokázala už po 200 až 300 milisekundách slovo rozpoznat jako známé nebo identifikovat jako neznámé. Je to podobné jako u malých dětí, které potřebují přibližně stejně dlouhou dobu. Zatímco mozek dospělých je naproti tomu trochu rychlejší – umí slovo zařadit už po 100 milisekundách.
Testy EEG objasnily, že nesmyslná slova, která ale zněla podobně jako známé povely, psi považovali za známé. Tím se potvrdila hypotéza, že řečové jemnosti naši čtyřnozí přátelé rozlišit nedokážou.
Sledujte nás na sociálních sítích:
