Ještě před pár desetiletími se zahradníci báli přiznat, že si se svými rostlinami povídají. Dnes už se jim nikdo smát nemůže. Vědci dokázali, že rostliny na své pěstitele reagují a že reagují na vibrace jejich hlasu. Pozitivně. Nejnovější výzkumy botanických fyziologů dokazují, že rostlinná říše je mnohem sofistikovanější, než si lidé chtějí připustit. Rostliny umějí počítat a pamatují si různé události, poznávají své sousedy, a dokonce se prý rozhodují.
Ačkoli nemají nervovou soustavu a nic podobného živočišnému mozku, dokážou se učit podobným způsobem jako živočichové.
„Ačkoli představa, že se rostliny dokážou chovat v kognitivním smyslu, může být pro veřejnost matoucí, mnoho z nás je ohromeno složitostí rostlinných reakcí na vnější podněty. Přibývá důkazů, že rostliny umějí komunikovat, pamatují si, rozhodují se a dokonce počítají. To jsou schopnosti, které bychom u živočichů označili jako kognitivní,“ tvrdí profesor Umberto Castiello z Univerzity v Padově.
Umějí počítat
Kupříkladu u rosnatek, které získávají dusík lapením mouchy do svých listů a rozkladem jejich těl, bylo prokázáno, že tyto rostliny umějí počítat, kolikrát jejich hmyzí oběť sedla na lepkavý list. Teprve když na něm pochoduje patřičně dlouho, list se zavře a hmyz zachytí. Podle odborníků rosnatka nezavírá list při první návštěvě listu, aby kořist neminula a nemrhala energií na náročný proces sevření a rozevření listu. Umí také odlišit dotek hmyzu od prostého úderu kapky deště.
I rostliny mají paměť
Při pokusech s mimózou zase bylo prokázáno, že když rostlinu opakovaně pouštěli na zem z výšky deseti centimetrů, po několika takových otřesech přestala zavírat listy, protože zjistila, že pády pro ni nejsou nebezpečné.
„Ta rostlina si uvědomila, že takový pád je normální a nepředstavuje pro ni nebezpečí. Mnohem úžasnější je na tom to, že rostlina si to pamatovala ještě další měsíc, což dokazuje schopnost projevit dlouhodobou paměť,“ tvrdí profesor Castiello.
Tajemství komunikace
Rostliny také komunikují kořeny, které tvoří doslova neurologickou síť v půdě. Rostliny si vyměňují mnoho informací o zdroji živin, množství vláhy v půdě, výskytu býložravců, kteří je okusují atd. Je prokázáno, že když jednu rostlinu ožírá býložravec, tato začne vysílat signály do okolí, které ostatní rostliny zachytí a začnou vylučovat do svých tkání látky, které býložravcům nechutnají.
„Otázkou by už dávno nemělo být, jestli jsou rostliny kognitivní organismy, ale jak dokážou využívat svou kognitivní kapacitu,“ dodává profesor Castiello.
Sledujte nás na sociálních sítích:
