Pro psy je typické nastražení uší ve směru ke zdroji zvuku. Každý chovatel dobře ví, jak dokáže sebemenší šelest ve zlomku vteřiny změnit postavení uší tohoto zvířete. A tahle pohybová orientace boltců ve směru zdroje zvuku existuje také u člověka. I když není zdaleka tak výrazná jako u psů či jiných zvířat. Navíc probíhá už jen na podvědomé úrovni.
Nastražení boltce ve směru zdroje zvuku popsali u člověka neurologové ze Sárské univerzity. A třebaže je tento pohyb skutečně téměř nepatrný, má velký význam pro sluchový orgán. Výzkum takového chování přitom může přispět k léčbě nedoslýchavosti.
„Svaly kolem uší jsou okamžitě aktivovány ihned, jakmile se ozve nový, výrazný či pro vědomí podstatný zvuk,“ tvrdí neurolog profesor Daniel Strauss ze Sárské univerzity.
Jeho tým pomocí moderní zobrazovací technologie dokázal popsat nepatrný pohyb uší. Monitoroval aktivitu svalů kolem ušních boltců v různých situacích, kdy se ke sluchovému orgánu dostal zvukový impulz z různých směrů a zdrojů. Zatímco u psa je pohyb ucha výrazný a jasně viditelný, člověk okem pohyb uší u příslušníků svého druhu sotva postřehne.
Naši předci zřejmě pohybovali ušima daleko více než my. A tento pohyb, i když už velmi zakrnělý, je tak rudimentem. „Je to jakási neurologická fosilie, kterou si neseme přes pětadvacet milionů let,“ míní Strauss.
Sledujte nás na sociálních sítích:
