Jazyk je mnohem mocnější ve vnímání emocí druhého člověka než pohled na jeho výraz ve tváři. Lidé sice umějí poměrně dobře odhadovat emoce z tváří svého okolí, ale jejich dojem může výrazně ovlivnit psané či mluvené slovo. Jinými slovy, když se někdo tváří otráveně, většina lidí správně určí, že má otrávený výraz ve tváři. Když ale jeho výraz někdo označí slovně, názor na tento výraz se změní.
Vyplývá to z experimentálních psychologických výzkumů v Austrálii. V nich vědci prokázali, že lidé poměrně dobře čtou emoce z výrazu tváře jiných lidí. Ale když má člověk o výrazu obličeje ještě psaný nebo mluvený komentář, může se posouzení daného výrazu a četní emoce změnit. Takže když o někom prohlásíme, že se mračí, ostatní budou jeho obličej vnímat jako zamračený, i když se třeba nemračí. Pokud se člověk mračí jen trochu, a někdo o něm prohlásí, že je zamračený, pak ostatním po tomto komentáři přijde extrémně zamračený.
Proč má mluvené a psané slovo na vnímání emocí z výrazu obličeje tak silný vliv, není zcela jasné. Ale jazyk ovlivňuje především negativní emoce – zděšení, smutek či vztek. Méně emoce štěstí, nadšení, studu či znechucení.
„Současný výzkum dokazuje, že jazykový kontext mění vnímání výrazu obličeje, o který se opírá domněnka jiných lidí o jeho emočním stavu. Emoce prostě nečteme jen z výrazu obličeje. Poslední slovo má mluvený či psaný jazyk,“ tvrdí autoři z University of Queensland.
Ti v experimentu prokázali, že pokud u neutrálních výrazů obličeje podávali hodnotitelům, kteří měli správě přečíst emoci z daného výrazu, slovní komentář, tento komentář výrazně ovlivnil výsledek posudku. Takže člověk, který se netvářil smutně, ale o němž psychologové uvedli, že je na obrázku smutný, přišel hodnotitelům smutný. Jenže bez tohoto slovního zhodnocení hodnotitelům jako smutný nepřišel.
„Když se někdo tváří mrzutě, a vy o něm prohlásíte, že se tváří jako mrzout, přijde ostatním po tomto prohlášení ještě mnohem rozmrzelejší, než ve skutečnosti je,“ dodávají autoři.
Sledujte nás na sociálních sítích:
