Japonští neurologové odhalili zajímavý vztah mezi pachy a nočními můrami. Když se k čichovým buňkám v nose spícího člověka dostanou aromatické látky, které jsou mu povědomé, může to v mozku spustit reakci, která vede k snové noční můře. A může za to těsná vazba mezi centry v mozku i to, že jiná centra spí a nejsou aktivní.
Vědci z Hirošimy nejprve během řízených experimentů s dobrovolníky zjistili, že když lidé spí a působí na ně různé vůně či pachy, může to vyvolat noční můru. Nejde přitom vůbec o to, zda spící vnímaný pach má rád, či nikoli, pouze o to, zda je mu povědomý a známý. Čím všednější a známější mu pach přijde, tím silnější reakci v mozku to vyvolá a tím spíš má při ní během spánku noční můru.
Vliv vůně
Tým neurologů z Hirošimy působil na pokusné osoby vůní růží. V bdělém stavu měli dobrovolníci vůni nejprve zhodnotit. Zda se jim líčí či nikoli, je jim příjemná, jestli je jim povědomá apod. Během spánku v laboratoři byly všechny osoby sledovány, monitorován byl jejich mozek, a krátce po probuzení pak své sny popisovaly.
Z analýzy všech vstupů a výstupů jasně vyplynulo, že pokud na spícího působil povědomý pach, dobře známý, pak měli tím spíš noční můru. A bylo přitom jedno, jestli je to vůně příjemná, či nepříjemná.
Spojení mozku a čichu
Proč tomu tak je? Protože čichové centrum je velmi úzce spjato s řadou center v mozku. Jakmile v bdělém stavu do nosu pronikne jakýkoli pach, ve zlomku vteřiny to vyvolá reakci v mnoha centrech mozku. Člověka tak dokáže v době kratší vteřiny varovat před nebezpečím či zkaženou potravou. Ale taky spustit silnou reakci přitažlivosti k atraktivní osobě, jakmile ucítíme její tělesný pach. Pachy jsou velmi úzce spjaty s emoční pamětí. Většina z nás zná pocit, kdy po letech ucítíme pach babiččiny skříně a okamžitě si vybavíme emoce z dětství spjaté s babičkou. Stejné reakce může vyvolat vůně jarních květů u rybníka, kde jsme trávili v minulosti čas. Stačí nasát stejnou vůni na jiném místě a v jiném čase, okamžitě se vybaví vzpomínky a emoce z dávných dob.
V mozku spícího ale nejsou aktivní všechna centra. Čichové centrum zpracuje vůni a pošle ji dál. Ale reagují na ni jen centra, která nespí. Jimi jsou amygdala – zpracovávající emoce – a hippokampus – zpracovávající paměť. Čím silnější signál čichové centrum vyšle, tím silnější odezva vznikne.
Nezáleží na pachu, ale na s ním spojeném zážitku
Pachový stimul u spícího tedy může vyvolat reakci silnou či slabou. Je jedno, jestli je to pach pozitivní nebo negativní, jestli člověku voní, či smrdí. Ale důležité je, zda je to pach dobře známý. Ten totiž vyvolá reakci nejsilnější. Když se tak stane, silný impulz z centra čichu silně stimuluje amygdalu a hippokampus. Tím se v emoční paměti obnoví silné emoční vzpomínky. A těmi nejsilnějšími jsou emoce strachu, bolesti, nenávisti, odmítnutí, křivdy apod. Proto i libá vůně růží, je-li člověku velmi dobře známá, může vyvolat noční můru. Produkuje totiž silný vzruch, který silně stimuluje centrum emoční paměti, které vydá svůj obsah. A protože nejsilnějšími emocemi jsou ty negativní, vznikne noční můra
„Noční můru tak může vyvolat vůně vypraného prádla, aromatická svíčka či vůně oblíbeného jídla,“ tvrdí psychoneurolog Satomi Okabe z Hirošimské univerzity.
Sledujte nás na sociálních sítích:
