Lidé na Západě jsou se životem nejspokojenější ve středním věku. Ten začíná někdy mezi čtyřicátým a padesátým rokem a končí kolem sedmdesátky, kdy ho střídá stáří a důchod. Toto období je nejstabilnějším v životě člověka také proto, že zhruba kolem šedesátých narozenin člověk v dosažení základních životních jistot nachází smysl bytí.
Proč by měl život dávat smysl?
Pocit, že život má smysl, je velmi důležitý. Lidé mající pocit, že jejich život má smysl, jsou fyzicky i mentálně zdravější. A žijí déle.„Zdraví a smysl života jsou velmi úzce spjaty,“ tvrdí psychiatr a neurovědec doktor Dilip Jeste z University of California.
„Mnoho lidí přemýšlí o smyslu a účelu života z filozofické perspektivy,“ dodává. Šťastní jsou ti, kteří chtějí v životě uspět v kariéře, mít rodinu a dobré zázemí. Kolem šedesátky se to většině lidí podaří a mají tedy pocit, že vynaložené úsilí v dosavadním životě mělo smysl. Jenže, je to jen dočasný pocit.
Smysl života, jako recept na dlouhověkost
„Ale smysl života jako takový souvisí s lepším zdravím, celkovou duševní pohodou a delším životem. Ti, kdo znají smysl života, nebo se aspoň domnívají, že ho pochopili, jsou šťastnější a zdravější než ti, kdo ho nenašli a nechápou,“ dodává Jeste.
Životní cesta
Jeho výzkum se opírá o analýzu života více než tisíce lidí ve věku jednadvacet až sto let.
„Když jste mladí a je vám čerstvých dvacet, jste si nejistí v kariéře, zda budete mít životního partnera a kým jako člověk jste. Pátráte po smyslu svého života. Když je vám po třicítce, čtyřicítce a padesátce, vše se začíná ustalovat, máte stabilnější vztahy, můžete mít rodinu a už vytvořenou kariéru. Pátrání po smyslu života ustává, sklízíte ovoce svého snažení a dostavuje se vnímání smyslu. V šedesáti se vše zásadně mění. Když později odejdete do penze, dostavuje se nová krize, přicházíte o svou identitu, zhoršuje se zdraví a kondice a také se stále častěji setkáváte s úmrtím blízkých. A znova jste vystavení pátrání po smyslu bytí,“ neskrývá doktor Jeste.
Sledujte nás na sociálních sítích:
