Barvy hovoří univerzálním jazykem emocí napříč celou planetou. Tedy základní odstíny jako červená, modrá či černá. Lidé ve všech koutech planety si je spojují se stejnými emocemi, ačkoli mezi jednotlivými oblastmi existují drobné odchylky v hodnocení některých odvozených odstínů, jako jsou tyrkysová či fialová. Reakcí na tyto typy barev pak lze odhadnout, z jakého kulturního prostředí člověk pochází.
Červená a černá
Zatímco červená je univerzálně na celé planetě spojována s emocemi vášnivými – láskou či vztekem – černá zase působí univerzálně jako barva smrti či strachu.
„Červená je spojována jak s pozitivními, tak negativními emocemi, zatímco černá je jednotně spojována jen s negativními emocemi,“ tvrdí doktor Daniel Oberfeld z Univerzity Johanna Gutenberga.
Vyplývá to z výzkumů expertů z Univerzity Johanna Gutenberga v Mohuči a jejich kolegů z Lausanne a Aucklandu. Ti testovali 711 osob, které měly spojovat barevné odstíny (bílou, černou, šedou, červenou, žlutou, zelenou, modrou, oranžovou, fialovou, růžovou, hnědou a tyrkysovou) s emocemi jako vztek, zájem, pobavení, hrdost, radost, slast, spokojenost, obdiv, láska, úleva, soucit, smutek, vina, provinění, zostuzení, zklamání, strach, znechucení, opovržení a nenávist.
Růžová a šedá
Lidé na celém světě se také shodnou na významu růžové, která je pro ně symbolem lásky, nebo na významu šedé, které je symbolem zklamání a smutku. Oranžová naopak reprezentuje barvu radosti a potěšení.
Kulturní rozdíly
Ale existují i kulturní rozdíly. Zatímco Britové a Němci považují žlutou za barvu radostnou, Řekové a Číňané ji tak vůbec nevnímají. A Řekové třeba jako jediný národ vnímají fialovou jako barvu smutku.
Nejslabší emoční význam mají hnědá a fialová. Naopak nejsilnější červená, která je univerzálně barvou lásky.
Sledujte nás na sociálních sítích:
