Ztratili jste peněženku plnou peněz a obáváte se, že vám ji nálezce nevrátí právě proto, aby se mohl obohatit? No, možná budete překvapeni. Asi jako autoři experimentálního výzkumu, kteří „poztráceli“ sedmnáct tisíc peněženek v 355 městech čtyřiceti zemí světa. Čím více peněz totiž v portmonce nechali, tím spíš ji nálezce vrátil. Že tomu nevěříte? Psychologové z Curychu byli také v úžasu. Ale podle nich to má jasné vysvětlení.
„Mylně jsme předpokládali, že lidé kolem nás jsou příliš sobečtí. Ve skutečnosti jim na jejich image jako čestné osoby záleží víc, než jsme si mysleli,“ tvrdí autoři z Curyšské univerzity.
Pudy versus čest
Nález peněženky plné peněz totiž vyvolává v člověku silný konflikt. Možná že se ozvou primitivní sobecké pudy, které v tom vidí snadnou cestu k obohacení se. Jenže ponechat si tučný obnos vyvolává podle autorů velkou psychologickou zátěž s vyrovnáním se s nečestným chováním.
Z experimentálního výzkumu, v jehož rámci psychologové z Curyšské univerzity rozházeli po 355 městech čtyřiceti zemí světa sedmnáct tisíc peněženek, vyplývá, že se „
majitelům“ vrátilo jen čtyřicet procent portmonek, které neobsahovaly žádné peníze. Ale jednapadesát procent těch s malou částkou a dvaasedmdesát procent těch s velkou částkou.
Kdo je nejpoctivější?
Nejvíce peněženek se vrátilo ve Švýcarsku, Norsku a Nizozemí – více než sedm z deseti rozhozených. Nejméně v Číně, Peru, Kazachstánu a Keni – mezi osmi a dvaceti procenty.
Překvapením ale bylo, že mezi nejméně čestná místa patřil třeba také Vatikán.
A vědci také zkoumali, co si o návratnosti myslí lidé na ulici vybraných měst. Po celém světě byli lidé pesimističtí. Vždy převažovali ti, kteří o návratu pochybovali, nad těmi, kteří věřili v návrat šrajtofle.
Sledujte nás na sociálních sítích:
