Lidé si vymysleli moralizující božstva trestající nespravedlivé a ty, kteří nedodržují společenské normy v době, kdy společnosti začaly dosahovat více než milionu lidí. Přitom dříve se soudilo, že vznik náboženství založeném na spravedlivém bohu a trestání nespravedlivých vedlo k rozvoji složitých početných společností. Ale vědci z Oxfordu a Tokia tvrdí, že tomu bylo jinak.
Složité a prosperující společnosti, které se začaly rozrůstat a čítaly milion obyvatel, podle nich vyžadovaly k ovládání už víc než jen dohodu. Musela přijít nadpřirozená morálka.
Náboženství jako součást evoluce
Náboženství není podle autorů z Oxfordu a Tokia historickou nehodou, ale je nedílnou součástí lidské evoluce. Vyplývá to z analýzy vývoje 414 společností v uplynulých deseti tisících letech v třiceti oblastech světa a zahrnuje kultury stojící na buddhismu, hinduismu, judaismu, zarathuštrismu, křesťanství, islámu i náboženstvích původních Američanů.
„Myslíme si, že v době, kdy společnosti dosáhly jednoho milionu lidí, začaly být velmi náchylné k vnitřním strukturním konfliktům a tlakům, zřejmě proto, že musely udržet pohromadě několik etnických skupin jako výsledek procesu expanze a jejich začleňování. Moralizující bohové mohli poskytnout nástroj k tomu, aby společnost pokračovala v prosperující spolupráci navzdory tlakům, protože se všichni báli, že si znepřátelí vyšší moc, která sleduje naše chování jednoho k druhému a že nás za to potrestá,“ míní sociální antropolog profesor Harvey Whitehouse z Oxfordské univerzity.
Nastoupí jiná forma dohledu?
První moralizující a trestající nadpřirozenou sílu vymysleli v Egyptě 2800 před naším letopočtem, kdy za vlády Druhé dynastie došlo k nárůstu obyvatelstva až k milionu. Podobná situace nastala v Anatolii 1500 let před naším letopočtem či v Číně tisíc let před naším letopočtem, kdy se začaly šířit zarathuštrismus, buddhismus či judaismus a po příchodu Krista křesťanství a islám. Římští bohové začali trestat pravidla porušující jedince asi 500 let před naším letopočtem.
Tzv. velká náboženství pak přispěla k dalšímu rozvoji a expanzi společností až do dnešní doby. A není jasné, jak sekularizace, tedy odklon občanů od náboženské víry, bude působit na kvalitu společnosti a její vývoj nadále. K nejsekulárnějším zemím světa patří právě Česko
„Samozřejmě to dnes vede k otázce, co procesy sekularizace v některých oblastech, zvláště v částech Evropy, můžou znamenat pro budoucí vývoj koalice různých etnik v dané oblasti, třeba v Evropské unii. Je ale možné, že jiné formy dohledu, jako bezpečnostní kamery, sledování aktivit online apod. již převezmou roli moralizujících božstev,“ míní profesor Whitehouse.
Žádná náhoda
Podle něj a týmu antropologů z Keio univerzity v Tokiu u raných společenstev fungovaly jako tmelící prvek zvláštní rituály a obřady. Jejich opakování denně, týdně či v jiných cyklech (měsíčních, ročních) zřejmě vedlo k tvorbě společenského řádu a rozvrstvení a stačilo k udržování společností minimálně po tisíc let před vznikem prvních velkých božstev.
„Vzkazem, který si z této studie odnášíme, je to, že náboženství není historická náhoda, ale že hrálo významnou roli v lidské evoluci během historie světa. Nicméně není to tak jednoduché, že by víra v moralizující bohy vedla k růstu lidského společenství, ale místo toho už velké a poměrně složité společnosti dokázal příchod náboženství stabilizovat,“ dodává profesor Patrick Savage z Keio univerzity v Tokiu.
Sledujte nás na sociálních sítích:
