Lidský mozek je schopen vnímat magnetické pole Země. Je prokázáno, že toto pole vnímají a také se jím řídí třeba ptáci při svých tazích ze zimoviště na hnízdiště. Lidský mozek dokáže změny v tomto poli také registrovat, ačkoli to vědomě vůbec neregistrujeme. Ale pomocí nejmodernějších zobrazovacích technologií je jasně průkazné, že mozek na změny magnetického pole reaguje v některých svých centrech. Jinými slovy, člověk má jakýsi šestý smysl pro vnímání magnetického pole Země.
Podle vědců jsme možná přišli o citlivost a vnímavost vůči vnitřnímu kompasu s příchodem zemědělství, když jsme se usadili. Ale jako nomádi, kteří se pořád někde stěhovali, měli lidé zřejmě stejnou schopnost navigovat se pomocí tohoto šestého smyslu stejně jako ptáci během tahu.
Doktor Joe Kirschvink z California Institute of Technology měřil reakce mozku na změny magnetického pole u třiceti dobrovolníků. A pozoroval jasné konzistentní reakce některých mozkových center u všech sledovaných osob.
„Naše výsledky naznačují, že lidské mozky skutečně sbírají a selektivně zpracovávají směrové vstupy z receptorů pro magnetické pole. Tyto zvyšují reakci mozku, která je výběrová pro směr pole a rotaci s jasným projevem v nervové činnosti, která je měřitelná na úrovni skupiny a opakovatelná u silně reagujících jedinců,“ tvrdí autoři, jejichž výzkum publikoval odborný časopis eNeuro.
Kde se bere intuice
Oním šestým smyslem se někdy také označuje intuice. Ačkoli ji vědci dlouho nemohli vysvětlit, zdá se, že jí nedávno přece jen přišli na kloub. Tématem se totiž dlouhodobě zabývá profesor Digby Tantam z Sheffiledu, jenž tvrdí, že existuje kolektivní vědomí či mezimozková
„wifi“ síť, na niž jsme téměř všichni napojeni. I bez verbální komunikace tak mozek každého jedince vnímá vnitřní impulzy v mozcích osob, blízko nichž se vyskytuje.
To také vysvětluje, proč jsme tak roztěkaní v davu, třeba v nacpaném metru, kde je mozek každého účastníka pod palbou mnoha signálů z mnoha vysílačů. A je tak těžké udržet s jediným člověkem oční kontakt, protože nás vyrušují signály z okolí. Právě tato síť nám pomáhá získávat podvědomé informace o druhých, které nevyzrazují mluveným slovem. Podle profesora Digbyho Tantuma tento fenomén vysvětluje „intuici“, kdy lidé vnímají, že něco je jinak, než je prezentováno verbálně, ačkoli nemůžou logicky vysvětlit, proč si to myslí.
„Můžeme přímo získat povědomí o emocích druhých lidí a čemu zrovna věnují pozornost. Je to založeno na přímém spojení mezi našimi mozky a mozky jiných lidí a mezi jejich mozky a tím naším. Já tomu říkám intermozek. Jednou z jeho výhod je, že tato napojení fungují na pozadí vědomí. Vnímáme ho jako automatickou součást, dokud nepronikne do vědomí mysli. Lidé trpící autismem mají slabé napojení nebo žádné,“ tvrdí profesor Tantam z University of Sheffield.
Sledujte nás na sociálních sítích:
