Vědci se dosud domnívali, že se člověk stane zrzkem či zrzkou, když má od obou rodičů alelu MC1R. Ale nová rozsáhlá genetická analýza 350 tisíc lidí odhalila, že ryšavé zbarvení hlavy ovlivňuje hned osm různých genetických variant.
Krom genu MC1R, který kóduje červenavou pigmentaci vlasového vlákna, ovlivňuje toto zbarvení sedm dalších genů. Ty pak řídí, jestli bude gen aktivní, či doslova vypnutý, a do jaké míry se rezavost projeví.
Genetická analýza 350 tisíc lidí pomohla odhalit celkem 200 různých genů, které ovlivňují to, jaké vlasy budeme mít na hlavě. Od zbarvení po jejich sílu, strukturu a další vlastnosti. Přitom 200 je obrovské číslo umožňující nesmírné množství kombinací, což vysvětluje, proč po světě chodí lidé s tolika odlišnými typy vlasů a v barvách od velmi plavé blond po modrolesklou černou.
„Jsme velmi rádi, že tento výzkum pomohl odhalit většinu genetických variant přispívajících k rozdílům v barvě vlasů mezi lidmi,“ uvedl jeden z autorů profesor Albert Tenesa z University of Edinburgh.
Nejzajímavější však podle autorů je právě odhalení principu vzniku rezavého odstínu, který je skutečně velmi vzácný také proto, že mnozí majitelé alely MC1R vůbec rezaví nejsou. A to proto, že jiné geny činnost tohoto vypnuly.
Zrzky na vymření?
Nejvíce zrzků a zrzek žije ve Skotsku. Pro tuto zemi je tato jinak nejvzácnější barva vlasů a chlupů s výrazně bílou kůží a minimem pigmentu běžná. Zatím. Nejen celé živočišné a rostlinné druhy vymírají následkem globální změny klimatu. Skotští odborníci tvrdí, že na oteplování zřejmě doplatí i zrzkové a zrzky, jimž ztmavnou vlasy a přibude pigment v kůži.
Podle v současnosti uznávané teorie o evoluci zrzavých vlasů a bledé kůži vznikla v dávných dobách genetická mutace, která propůjčila majitelům velmi světlý fototyp kůže a rezavé vlasy. Tito jedinci byli pak v podmínkách Skotska a Skandinávie s velmi chladným, věčně zamračeným a deštivým klimatem s minimem UV záření životaschopnější. Světlá pleť dokázala syntetizovat i z minima UV paprsků dostatek vitaminu D.
Jenže jak se změní klima, prosvětlí se i Skotsko a více slunce bude znamenat více UV záření, pak budou životaschopnější naopak lidé s poněkud větší ochranou proti tomuto druhu paprsků slunečního světla. Na celém světě tvoří zrzaví lidé jen asi jedno až dvě procenta populace. Ve Skotsku je to ale třináct procent.
„Myslíme si, že červené vlasy ve Skotsku, Irsku a severní Anglii jsou adaptací na klima. Nemáme dostatek slunce a musíme získat co nejvíce vitaminu D. Pokud by tady bylo méně mraků a více slunce, pak by tento gen nosilo méně lidí,“ míní Alastair Moffat ze společnosti ScotlandsDNA v rozhovoru pro Daily Record.
Nicméně i kdyby k oteplení došlo a Skotsko a další části Velké Británie, Irska a Skandinávie zalilo slunce, zrzkové a zrzky tu budou ještě stovky či tisíce roků, než zmizí úplně.
Sledujte nás na sociálních sítích:
