Proč zrovna kapr a stromeček. Kde se vzaly typické vánoční zvyky?

Vánoční stromek

Zvyk zdobení vánočního stromečku má své kořeny daleko před křesťany, kteří narození Ježíše oslavují. Už Keltové a Germáni při svých oslavách zdobili stromy. Zdobení stromečku o Vánocích, tak, jak ho známe, však přichází až v polovině 16. století na území Německa. Přesto, že se tento zvyk u našich sousedů rychle uchytil, k nám do Čech si cestu hledal dalších 300 let. V té době byl symbolem blahobytu a bohatství a najít jste ho mohli spíše u zámožnějších rodin. V chudších rodinách byla k vidění spíše větev jehličnanu, ozdobena ořechy, perníkem či jablky. Jedna z prvních zmínek o vánočním stromku u nás v Čechách, přichází z roku 1812.

Kapr a salát?

Dříve bylo zvykem připravovat kapra na modro, až později, po druhé světové válce, lidé pomalu začali propadat smaženému. Kapra jste na štědrovečerní tabuli mohli najít již od počátku 19. století, ale stejně jako tomu bylo v případě vánočního stromku, kapr by spíše večeří bohatších, přestože ryby byly vždy považovány za jídlo chudých. Salát se u nás začal objevovat na začátku 20. století. Původně se připravoval ze zbytků jídla, do kterých se přidaly brambory a cibule.

Proč pečeme cukroví?

Cukroví je původně záležitostí pohanů, kteří jej pekli při oslavách zimního slunovratu a zavěšovalo se na stromy v okolí bydliště, na vrata stodol, stájí i domů, aby odehnalo zlé síly. Dnešní cukroví se podobně, jako stromeček a kapr začalo objevovat v devatenáctém století. Pečivo se však peklo jen v bohatých rodinách. V těch chudých se vykrajovaly tvary z jablek a zdobily se jimi vánoční větve, které měla chudina místo stromku.

Dárky

Původně se obdarovávaly pouze děti a to nejspíše z důvodu napodobení obdarování Ježíška třemi králi. Teprve v polovině dvacátého století se dárky začaly rozdávat i starším generacím. Dřívější dárky však neměly dnešní podobu balíčku, zabaleného v papíru. Často si lidé vzájemně věnovali ořechy a jablka jako symbol moudrosti, či vyřezávané výrobky