Náramky s přívěsky, provensálský styl, dekorační věnce z vatových tamponů… je to jako epidemie. Jako by lidé neměli vlastní úsudek nebo vkus, inspirují se na internetu, kde stále dokola rozebírají své příbytky, doplňky nebo koníčky, které jsou v porovnání s ostatními lidmi jako naklonované.
Proč tomu tak je a kam se poděl vlastní názor?
Potřeba obdivu
Vždy když do světa přijde nějaká novinka, je jisté, že se najde mnoho lidí, kteří z ní budou nadšeni, ať už se jedná o nejnovější typ telefonu nebo způsob bydlení. Ti se pak často pochlubí na sociálních sítích, neboť mají radost, že objevili něco nového, něco originálního. Jenže neuplyne ani pár dní a strhne se mela, při které lidé houfně shánějí stejné zboží a jsou schopni od základu přestavět byt, na který byli zvyklí celý život.
Pořekadlo, které hovoří o tom, že lidí utrácejí peníze, které nemají, za věci, které nepotřebují, aby stoupli v očích těch, které neznají, je vskutku velice trefné. Nejčastěji se totiž lidé nemohou dočkat toho, až celý výsledek projektu vyfotí a pověsí na internet, kde budou sbírat „lajky“ od ostatních členů sítě.
Když se vymykáme
Jsou i tací, kteří se stále drží zajetého stylu, který je jim pohodlný a nemají potřebu vyplňovat svůj život věcmi, které mají druzí. Ti se pak často setkávají (opět víceméně na sociálních sítích a zejména od lidí, které neznají) terčem posměšků, narážek a upozornění, kterak už jejich majetek dávno vyšel z módy. Dotyčný dá většinou ostatním za pravdu a podřídí se současným trendům. Tím vzniká syndrom ovčího stáda.
Co na to odborníci?
Psychologové se poměrně shodují, že potlačování vlastního názoru pro pocit oblíbenosti mezi ostatními je velice nebezpečný.
„Vzpomínáte, jak nám maminky říkávaly – a když Pepa skočí z okna, ty skočíš taky? V podstatě by se dnešním lidem dalo říci to samé. Lidé jsou hnáni pocitem, že pokud nemají to co ostatní nebo nesdílejí jejich názor, nebudou je mít ostatní rádi. Lidé jsou čím dál, tím povrchnější a jsou ochotni se zadlužit, jen aby stoupli v očích populace. Jenže tím, že budeme potlačovat vlastní názory, dělat neustálé ústupky kvůli druhým, poškozujeme sami sebe a odsuzujeme se k životu ve věčné nespokojenosti a smutku. Nepřejícnost a závist totiž nikdy nikam nezmizí,“ vysvětluje PhDr. Zuzana Chválová.
Nebezpečí především pro děti
Bohužel je syndrom ovčího stáda často k vidění zejména u dětí, kdy je jedno nešťastné, že se mu například spolužáci smějí, že má starý telefon. Rodiče pak ve snaze pomoci dítěti od posměšků koupí dítěti nový, aby mělo klid. Tím se opět podřídí svému okolí a dítě vede k tomu, aby se podřídilo také a nesnažilo se prosazovat vlastní názor na věc.
Dnešní doba je skutečně v mnoha ohledech nespravedlivá, ale nesmíme zapomenout, že jejími tvůrci jsme především my lidé. Nezapojujte se do řady. Buďte sví.
Sledujte nás na sociálních sítích:
