Psychologové mnoho desetiletí tvrdí, že inteligence člověka není řízena ani výlučně geneticky, ani ovlivněna čistě výchovou a prostředím. Jedná se o výsledek součinnosti mnoha faktorů. Mezinárodní tým genetiků ale zjistil, že pokud se DNA podílí na inteligenci a akademických výsledcích ze čtyřiceti až šedesáti procent, pak tato procenta ovlivňuje navíc více než dvanáct set různých genů.
Jedná se o jednu z nejrozsáhlejších studií svého druhu a vrhá tak poměrně solidní světlo na chápání vlivu genů v inteligenci člověka.
Opírá se o analýzu vzdělání a inteligence více než 1,1 milionu Evropanů patnácti národů a jejich genetický profil. Z analýzy vyplývá, že na výsledky ve vzdělání má vliv minimálně 1 271 odhalených variant genů.
Pokud se tyto geny zapojí do součinnosti, může být rozdíl v inteligenci a vzdělání mezi dvěma jedinci až v rozsahu třinácti procent.
„Když máte těchto genů málo, absolutně to neznamená, že nemůžete dosáhnout univerzitního vzdělání. Stejně jako u jiných vlastností i tato je výsledkem složité souhry mezi prostředím a geny,“ uvedl jeden z autorů doktor Robbee Wedow z University of Colorado v Boulderu.
Když jsou ve hře hormony
Proč jsou vlastně lidé inteligentnější než například ostatní velcí primáti? Na to se pokusili odpovědět vědci z Yaleovy univerzity. Začali se zabývat mozkem člověka a srovnali ho se šimpanzím a také s mozkem makaků. A vyšlo najevo, že žádný jiný primát nemá v mozku tak obrovské množství dopaminu jako člověk. Tento hormon řídí také závislosti a potěšení, ale zároveň hraje významnou roli v lidské inteligenci.
„U lidí se vyvinul takový systém dopaminu, který není znám u žádných jiných primátů a liší se také od toho šimpanzího,“ tvrdí profesor Nenad Sestan z Yaleovy univerzity.
Jeho tým sledoval v mozku makaků, šimpanzů a člověka šestnáct klíčových oblastí a také to, jaké geny se tam projevují a které jsou naopak vypnuté. Ve většině oblastí byly rozdíly minimální, ale v neokortexu, který zpracovává paměť a jazyk, nebo také ve striatu, oblasti řídící rozhodování, byly obrovské rozdíly, člověku se žádný primát v tomto nepodobá. V lidském striatu vyrábí dopamin 1,5 procenta všech neuronů, což je třikrát více než u jiných primátů.
Dopamin se často zmiňuje kvůli závislostem a potěšení, ale je to hormon, který ovlivňuje také pracovní paměť, rozum a celkovou inteligenci. Nadměrná produkce dopaminu je pak pozorována u pacientů se schizofrenií či autismem.
Sledujte nás na sociálních sítích:
