Motivace lidí se v průběhu života proměňují. V mládí jsou důvodem ke snažení hlavně peníze, životní cíle a obecné nadšení pro věc. Jak lidé ale sbírají zkušenosti a moudří, začnou být pro ně motivací pro činnosti a snažení spíš partneři, příbuzní a přátelé či zdravá příroda.
Jasné životní cíle má více než dvojnásobek lidí do čtyřiadvaceti let věku než seniorů starších šedesáti let. Peníze jsou motivací pro čtvrtinu osob do čtyřiadvaceti let, ale jen pro devět procent osob po šedesátce.
A jak lidé stárnou, začnou daleko více považovat za důležité společenské vazby a přírodu. Vztahy s partnery, příbuznými a přáteli jsou pro ně důležitější než pro osoby mladší pětadvaceti let. Velkou motivací u starších ročníků se také stane příroda, kterou považují za důležitější ve srovnání s mladými lidmi motivovanými výkonem a penězi.
„Pro starší osoby je mnohem důležitější než luxusní zboží dýchat čerstvý vzduch, pít čistou vodu a procházet se zdravou zelení,“ tvrdí autoři sociologického průzkumu ze společnosti YouGov.
Co nás dělá (ne)šťastnými?
Motivace, životní cíle, snaha o dosažení met v práci, ale i osobním životě... Každého popohání něco jiného, ovšem dělá nás takové snažení šťastnými? Doktor Joe Loizzo se celý život zabývá především vnitřním pocitem štěstí a jeho nacházením. Dlouholetým výzkumem došel k tomu, že moderní západní společnost dělá vše pro to, aby se lidé šťastnými necítili.
„Makej na sobě, vytrvej, koukej do budoucnosti, dři a snaž se,“ to jsou podle něj hesla, která nevedou ke štěstí, ale spíš k trápení.
„Stále více odborníků i laiků chápe, že musíme svůj směr obrátit k hloubavým tradicím a naopak výrazně zpomalit, začít dávat pozor, být laskaví a přívětiví, být v klidu a pokoji, nespěchat. Zatímco naše moderní moudro tvrdí, že se musíme neustále prosazovat, vytrvat v úsilí a tlačit vše dopředu, to však znamená zhoubu pro jedince, společnost i planetu,“ míní Loizzo v rozhovoru pro deník Huffington Post.
Zhoubou dneška je také adorace sebestřednosti a bezuzdné uctívání ega. Společnost opěvuje absolutní individualismus, takže lidé považují za smysl svého života osobní úspěch. Ovšem sobecké chování bez dostatku péče o druhé a zájem o ně vede k pocitu prázdnoty a člověk dlouhodobě nepociťuje štěstí.
Jedním z problémů moderní západní společnosti je také popírání smrti a strach z ní. To je dalším zdrojem vnitřních konfliktů a obav, které brání vnitřnímu prožitku pocitu štěstí.
Sledujte nás na sociálních sítích:
