Vědci před lety předložili teorii vysvětlující velikost lidského mozku. Od doby, kdy naši předci opustili stromy a začali chodit po dvou, uplynulo osm milionů let a za tu dobu se mozek zvětšil třikrát. Původně se uvažovalo, že za to mohly rostoucí společnosti, které byly velké a složité. Jejich udržování a řízení vyžadovalo větší mozek. Jenže podle nových výzkumů je to zřejmě omyl. A za růst velikosti mozku mohou spíš změny v ekologii našeho druhu.
Tedy především změna skladby stravy a rozšiřování po světě. Vyplývá to ze srovnání několika druhů primátů. Pokud by teorie o rostoucím mozku v závislosti na složitosti společenského uspořádání druhu byla platná, musel by se mozek zvětšovat i u jiných druhů primátů, ale k tomu nedošlo.
Noční primáti mají více vyvinutou šedou korní oblast, která řídí čich a sluch. Denní primáti včetně člověka mají zase mohutnější vizuální kůru. Evoluce mozku by ale měla být zcela přehodnocena, neboť staré teorie včetně té sociální selhávají.
„Náš výzkum naznačuje, že tradiční přístupy k vysvětlení vztahu mezi velikostí mozku a chováním nám mnoho neříkají. Abychom lépe pochopili evoluci mozku, musíme o něm přestat uvažovat jako o jediném orgánu a vidět ho místo toho jako složitou mozaiku, v níž se různé části specializují na různé funkce. Je nepravděpodobné, že tyto různé části se vyvíjely na základě jediného faktoru – složitosti společenství,“ tvrdí autorka studie Lauren Powellová z Univerzity v Durhamu v Anglii.
Vrásky na mozku? Realita!
Vzhledem k tomu, jak je mozek komplexní a složitý orgán, je spousta věcí, které o něm dodnes netušíme. A tak čas od času přijdou vědci s překvapivým poznatkem. Nedávno například zjistili, že i na mozku se stárnutí projevuje vráskami!
„Jedním z klíčových znaků savčího mozku jsou brázdy a záhyby po celém povrchu jako u vlašského ořechu, ale dosud nikdo nebyl schopen konzistentně tyto brázdy měřit. Mapováním brázd na mozku u více než tisíce lidí jsme dokázali, že náš mozek se ohýbá podle jednoduchého univerzálního zákona. Také jsme dokázali, že parametrem tohoto zákona je napětí uvnitř kůry, které s věkem klesá. U Alzheimerovy choroby je tento účinek patrný dříve a je výraznější,“ tvrdí doktorka Yujiang Wangová z Newcastle University, která na výzkumu pracovala s kolegy z Federální univerzity v Riu de Janeiru.
Právě měření brázd by mohlo být novou diagnostickou metodou při včasném určování Alzheimerovy choroby.
Ženský mozek má přitom méně skladů než mužský stejného věku.
Sledujte nás na sociálních sítích:
