Většina laiků se domnívá, že šťastný život znamená mít neustále pozitivní neboli příjemné emoce a stavy. Ale vědci z Izraele tvrdí, že i smutek, truchlení, bolest či zoufalost mohou být součástí života velmi šťastných lidí. Pokud odpovídají dané situaci a jsou adekvátní reakcí. Lidé mohou být spokojení a šťastní, i když nejsou veselí a mají nepříjemné pocity.
„Štěstí je víc než jednoduše cítit potěšení a vyhýbat se bolesti. Štěstí spočívá v tom, že máme zážitky a zkušenosti, které jsou smysluplné a hodnotné, včetně emocí, které jsou podle nás v tu danou chvíli odpovídající. Všechny emoce mohou být pozitivní v určitých kontextech a negativní v jiných, nejde přitom o fakt, jestli jsou příjemné či nepříjemné,“ tvrdí profesorka Maya Tamir z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě.
Během výzkumu mezi vysokoškolskými studenty zjistila, že ti jedinci, kteří jsou nejvíce spokojeni se svým životem a mají nejméně depresivních symptomů, jsou také těmi, kteří prožívají emoce, které si prožívat přejí, nikoli ti, kteří prožívají většinově příjemné emoce. Mnozí studenti byli spokojeni s tím, že občas cítí hněv a zlobu.
„Lidé se chtějí cítit neustále velmi dobře, zvláště v západních kulturách a nejvíce v USA. I když se cítí dobře většinu času, pořád si mohou myslet, že by se měli cítit ještě lépe, což je ale může celkově činit méně spokojenými a šťastnými,“ dodává profesorka Tamir.
Tréninkem ke štěstí?
Jak být vlastně šťastný? Psychologové z prestižní Kliniky Mayo v Minnesotě tvrdí, že štěstí je vlastně volba. Člověk si může zvolit, že se na svět bude dívat pozitivně. A kdo to neumí, toho jsou schopni to za pár týdnů naučit. Vytvořili dokonce techniku zvanou 5-3-2, která do deseti týdnů pomůže člověku začít myslet pozitivně a zažívat pocit štěstí každý den.
Doktor Amit Sood tvrdí, že je potřeba postupovat ve čtyřech krocích. Prvním z nich je trénink pozornosti. K tomu je dobré vstávat ráno a opakovat si, za co vše je člověk vděčný, pobývat v přírodě, vědomě odmítat neustálé posuzování něčeho a vyjadřování svého názoru, ale naopak je dobré vyjadřovat druhým svou vlídnost.
Druhým krokem je emocionální odolnost. „Když se věci nedaří, snažte se zaměřit na to, co je v tu chvíli dobré v tom, co se zrovna nedaří. Na všem něco najedete,“ tvrdí doktor Sood. Navíc je v tu chvíli potřeba posilovat vděčnost, soucit, toleranci a odpuštění.
Třetím krokem je propojení mysli a těla. Toho lze dosáhnout čtením, cvičením, hudbou, uměleckou tvorbou, meditací, jógou a hlubokým dýcháním.
Čtvrtým krokem jsou zdravé návyky. Zjednodušte si život, vypusťte zbytečnosti, cvičte, jezte zdravě, nebojujte, pokud to není nezbytně nutné a prosvětlete svůj život humorem.
Dalším krokem je procvičování techniky 5-3-2. „Každý den pomyslete ihned po probuzení s vděčností na 5 lidí, kteří jsou ve vašem životě nejdůležitější. První 3 minuty na návštěvě rodiny tyto lidi přivítejte jako dlouho ztraceného, velmi dobrého kamaráda, nijak ho neposuzujte a nesnažte se ho nijak měnit. A první 2 sekundy při setkání s neznámým člověkem si tiše v duchu řekněte: ‚Přeji ti dobro,‘“ radí ve své knize Sood.
Sledujte nás na sociálních sítích:
