Sebevědomí je velmi nakažlivé. A lidé mají tendenci podléhat komukoli, kdo sebevědomě zní. Co naplat, že obsahově dotyčný neříká nic nebo plácá nesmysly! Pokud svůj výklad podává náležitě sebevědomě, posluchači mají tendenci mu důvěřovat a následovat ho. Vysvětluje to, proč někteří politikové mají stále tolik příznivců, i když šíří bludy a jsou naprosto mimo fakta.
Nejde totiž o to, co říká, ale jak to říká. Bohužel většinová populace podléhá právě dojmu a není schopna oddělit jej díky inteligenci od obsahové stránky.
„Náš výzkum dokazuje, že pokud mluvíte sebevědomě, lidé vás budou následovat, i když nemáte vůbec ponětí o tom, že to, co říkáte, je pravdivé,“ tvrdí neuropsychologové z University College London.
Sebevědomí je ve skupině nakažlivé. Jakmile si věří jeden ze skupiny, často vůdce, ostatní si díky němu začnou také věřit a začnou se s ním srovnávat. Tím ho podporují a následují.
„Činit společná rozhodnutí je nejúčinnější, když osoba s největšími odbornými znalostmi vyjadřuje svůj názor co nejsebevědoměji,“ tvrdí doktor Dan Bang z University College London.
Z jeho experimentálního výzkumu pak také vyplývá, že když se spojí odborník s platnými vědomostmi s jedincem bez zkušeností, míra jejich sebevědomí se pak zprůměruje. Takže odborník není dost sebevědomý, ale nezkušený zase až moc.
„Také nám to pomáhá vysvětlit, proč jsou politikové tak sebevědomí ve svých názorech, zřejmě dobře pochopili, že sebevědomí je největší znak důvěryhodnosti,“ dodává doktor Bang.
Už v dětství
Děti dokážou chápat sebevědomí ve stejné intenzitě jako dospělí už ve věku kolem pěti let. Chápání konceptu já začíná podle vědců ze státu Washington mnohem dříve, než se dosud soudilo. A protože sebevědomí člověka bývá poměrně stabilní napříč celým životem, mohou rodiče svých chováním zřejmě zásadně ovlivnit sebevědomí svého potomka v prvních letech jeho života.
„Náš výzkum poskytuje nejranější pohled na to, jak předškoláci vnímají své vlastní já. Zjistili jsme, že už ve věku kolem pěti let je sebevědomí plně vyvinuto tak, aby se dalo popisovat a měřit. A můžeme ho měřit citlivými metodami,“ tvrdí doktor Dario Cvencek z University of Washington v Seattlu.
„Někteří vědci považují předškoláky za příliš mladé na to, aby si mohli vytvořit pozitivní nebo negativní smysl o sobě samých. Naše objevy naznačují, že sebevědomí, cítit se dobře nebo špatně ze sebe, je fundamentální. Je to společenské nastavení, které si dítě už přináší do školy, nikoli něco, co se vyvíjí až ve škole,“ tvrdí spoluautor výzkumu doktor Andrew Meltzoff.
Sledujte nás na sociálních sítích:
