Lidé naslouchající tepu vlastního srdce umějí lépe číst emoce druhých lidí

Když se tak říká, poslouchej hlas svého srdce, aby člověk rozuměl lépe svým emocím i emocím jiných lidí, míní se tím doslova vnímání vlastního tlukotu tohoto orgánu. Vyplývá to z experimentálního výzkumu vědců z Anglia Ruskin University v Cambridgi. Jedinci, kteří přesně dokážou spočítat svůj tep, jsou v empatii přesnější.

„Například když je váš kolega agresivní vůči kolegyni v hromadné dopravě, vaše srdce začne bít rychleji, takže se začnete cítit nepříjemně a úzkostně, tím dokážete lépe chápat emoce kolegyně, která se stydí. Když necítíte, že se vám zvýšil srdeční tep, můžete hůř chápat tuto situaci a vhodně na ni reagovat,“ vysvětluje doktor Punit Shah z Anglia Ruskin University v Cambridgi.

Podle autorů výzkumu to také dokazuje, že fyziologická reakce předchází řadě emocí, které jsou mnohdy – ne však vždy – jejím produktem.

Pozor na stres

Ačkoli schopnost empatie není tak docela vlastností, kterou se můžeme jednoduše naučit, podle některých výzkumů ji můžeme během života střídavě ztrácet. Jak to? Pokud jsou lidé ve stresu, většinou se chovají velmi lhostejně vůči okolí. Kanadští vědci zjistili, že za sníženou schopností empatie ve stresovém prostředí můžou zřejmě stresové hormony, které odpojují mozková centra důležitá pro vcítění se do druhých.

Jeffrey Mogil z McGillovy univerzity v Montrealu zkoumal účinky stresu na empatii u hlodavců. Jednu část vystavil stresu, druhé podal lék metyrapon, který blokuje účinky stresových hormonů. Po jeho podání byla zvířata mnohem vnímavější vůči utrpení jiných příslušníků svého druhu než ve stresujícím prostředí bez metyraponu.

„Biochemické změny související se vznikem stresu jsou prevencí emocionální nakažlivosti u zvířat,“ tvrdí profesor Jeffrey Mogil. Ačkoli je u člověka empatie vlastností nejen vrozenou, ale také ovlivněnou společností a výchovou, objevy této a dalších podobných studií mohou vysvětlovat to, proč jsou lidé pod silným stresem méně vnímaví vůči svému okolí.