Anestezie je nezbytnou součástí operace. Pacienta totiž zbaví vnímání bolesti, která řezání a sekání při operaci provází. A mnozí lidé na operace prostě musejí, aby si zachránili zdraví a život. Jenže pak se musejí smířit s tím, že po probuzení z narkózy možná nebudou mít paměť tak pružnou jako dřív. Britští vědci prokázali, že přípravky používané k navození umělého spánku ovlivňují negativně centrum paměti mozek.
Vědci z Londýna prokázali, že kognitivní funkce člověka jsou značně otupělé ještě pět dní po operaci a probuzení z narkózy. A stav je možné přirovnat k výstupu na Mount Everest, kde lidský mozek silně strádá nedostatkem kyslíku, jehož je v atmosféře vysoko nad mořem jen třetina ve srovnání s koncentrací u moře.
Stejně tak během anestezie při operaci mozek nemá dostatek kyslíku a je po zákroku poznamenaný.
„Věděli jsme, že spousta lidí, která se krátce po operaci vrátí do zaměstnání, má velké problémy s myšlením a pamětí, ale nebylo jasné, čím je to způsobeno,“ uvedl jeden z autorů studie profesor Stanton Newman ze City University of London.
Stejně jako u horolezců po extrémním výstupu na nejvyšší body planety i lidé po delší narkóze trpí následky nedostatečného zásobení mozku kyslíkem.
Všichni jsme si rovni
Vliv anestezie na svoji paměť nejspíš nezvrátíme. Ale jinak bychom se o své paměťové schopnosti měli starat. Například tréninkem, čtením nebo zdravou stravou. Některé teorie tvrdily, že na naši paměť má vliv také vzdělání. Jak ji ovlivňuje?
Lidé, kteří dosáhnou vyššího vzdělání a stráví větší část života studiem, mají skutečně lepší paměť. Jenže nikoli navždy. Podle nových výzkumů londýnských neurologů totiž ve vyšším věku paměť vysokoškoláků upadá stejně rychle jako těm, kdo studovali kratší dobu.
„Lidé, kteří mají vysokoškolské vzdělání, jsou na tom s mírou úpadku paměti ve stáří úplně stejně jako ti, kdo mají nejnižší vzdělání,“ tvrdí vědci z University College London.
Svá tvrzení opírají o sledování jedenácti tisíc osob starších pětašedesáti let z deseti zemí Evropy. Na počátku studie byly dány všem pokusným osobám testy paměti. Během osmi let prodělaly další čtyři testování, která měla mapovat míru úpadku paměti. Do analýzy výsledků bylo nakonec zahrnuto dosažené vzdělání.
„Jedinci s nejvyšším vzděláním měli na počátku studie nejlepší výsledky v testech paměti, měli tedy lepší paměť než lidé s nejnižším vzděláním. Ale míra úpadku paměti byla u obou skupin stejná,“ tvrdí vědci z University College London.
Sledujte nás na sociálních sítích:
