Někteří lidé nemají problém sníst jídlo, které jim spadne na podlahu. Jiní by něco takového nevložili do úst ani za úplatu. Obecně se přitom ve společnosti šíří teorie o zákonu pěti vteřin, podle něhož se věří, že zvedne-li člověk potravinu z podlahy do pěti vteřin, neinfikuje se tato bakteriemi. Vědci z Birminghamu ale zjistili, že nebezpečné množství bakterií se na takové jídlo dostane až po více než třiceti vteřinách.
Aby bylo něco infekční, musí v průměru obsahovat kolem deseti tisíc choroboplodných částic. Záleží samozřejmě na typu bakterie či jiných původců onemocnění, ale deset tisíc je obecně hraniční množství. A tolik bakterií se do pokrmu přesune z podlahy až po více než třiceti vteřinách od pádu.
Jak čistou máte podlahu?
„Jídlo, které vám spadne na zem, s největší pravděpodobností není nikdy dost nebezpečné, aby vás nakazilo škodlivými bakteriemi,“ tvrdí vědci z Aston University z Birminghamu.
Samozřejmě záleží také na udržování čistoty podlahy. Tým mikrobiologů z Birminghamu ale pracoval s průměrně udržovanými podlahami v domácnosti – plovoucí podlahou, linoleem a kobercem.
Času dost...
Do tří vteřin, kdy člověk jídlo stihne po pádu spokojeně zvednout, se do toastu dostane z laminátové podlahy jen kolem pětadvaceti až padesáti bakterií, na koberci jen kolem deseti. To je tisíckrát méně, než kolik činí množství infekční. Těstoviny, vlhké a lepivé, naberou za tři vteřiny 2,5 tisíce bakterií, stále čtyřikrát méně než je infekční množství. Ale i po třiceti vteřinách je na těstovině jen 7,5 tisíce částic, zatímco infekčním je množství deset tisíc částic.
„Konzumace pokrmu, který strávil pár vteřin na zemi, nemůže být nikdy zcela bez rizika. Samozřejmě jídlo, které je viditelně pokryto nečistotami, bychom neměli jíst nikdy, ale pokud je podlaha uklizená a jídlo není kontaminováno, věda nám poskytla důkazy, že není nebezpečné ani z hlediska výskytu bakterií,“ tvrdí profesor Anthony Hilton z Aston University.
Sledujte nás na sociálních sítích:
