Vláda paní Zimy se kvůli globální změně klimatu zkracuje dechberoucí rychlostí. Na severní polokouli totiž jaro přichází v průměru o šestadvacet dní dříve než před dvanácti roky. Tak drastická změna během jediné dekády může být velmi nebezpečná pro celý ekosystém. A pozorování v Grónsku dokazují, že oteplování se skutečně týká i chladných částí planety.
„Když jsme začali tento jev studovat, nikdy bych si nepředstavil, že budeme hovořit o zrychlení o šestadvacet dní během jediného desetiletí. Je to téměř celá růstová sezóna. Je to neskutečná rychlost změn!“ varuje profesor Eric Post z University of California v Davisu.
Zvířata v ohrožení
Jeho tým sledoval růst různých druhů rostlin v USA, Grónsku a Británii. Všímal si, kdy se začínají objevovat první pupeny, květy a listy, a prokázal, že ve všech oblastech včetně Grónska se nástup těchto růstových etap posunul o téměř třicet dní proti směru toku času.
To může mít ale dalekosáhlé důsledky pro tisíce druhů živočichů. Mnohé z nich jsou totiž závislé na přesném načasování jednotlivých fenologických fází. Jednoduše řečeno, jejich migrační pudy je uvedou do pohybu kupříkladu na konci března, kdy jsou den a noc stejně dlouhé. Spouštěčem tedy není změna počasí (teplot), ale astronomický jev. Vnitřní hodiny pochopí, že je správný čas, vyloučí patřičné hormony a zvíře jde či letí tam, kde bude za měsíc či dva dostatek potravy.
Když ale dorazí na místo jako vždy uprostřed dubna, zjistí, že nejvýživnější a nejměkčí čerstvá tráva už je přerostlá. Horší výživa se podepíše na další generaci mláďat a druh začne strádat, po několika letech už se to projeví výrazně na počtu jedinců a druhu hrozí vymírání.
Strádající mláďata
To samé platí o tažných ptácích, kteří táhnou z Afriky. Tam nemůžou ptáci tušit nic o změnách počasí v Evropě. Nevnímají, že v mírném pásu už končí zima a začíná jaro. Ptáci se tam řídí jinými mechanismy, které je přinutí vrátit se na sever. Jsou to většinou změny v pohybu hvězd a slunce na obloze.
Po desítky tisíc let totiž jaro na hnízdišti začínalo v řádech několika dní více méně ve stejnou dobu. Jenže pokud sezóna začne o celý měsíc dříve, ptáci se vrátí „pozdě“. Začnou hnízdit, a když mají mláďata, už není v přírodě tolik hmyzu a jeho vývojových stádií, protože hmyz se začal rozmnožovat o měsíc dříve. Mláďata ptáků mají horší výživu, je jich méně a ptačí druh je opět oslaben.
„To jsou jedny z mála příkladů důsledků této změny u druhů, které mají omezené časové okno pro dosažení maximální výživy před další zimou,“ dodává doktor Post.
Sledujte nás na sociálních sítích:
